Imunitní systém si pamatuje. Možná víc, než jsme si mysleli.

Když proděláte chřipku, covid nebo jinou infekci, váš imunitní systém si ji zapamatuje. To není žádná novinka. Právě na tom stojí princip očkování.

Dlouho jsme si ale mysleli, že tuto paměť nesou především specializované imunitní buňky – T-lymfocyty a B-lymfocyty. Jinými slovy: že si imunitní systém pamatuje konkrétního nepřítele.

Nová studie publikovaná v časopise Nature ale naznačuje něco zajímavějšího.

Zdá se, že si naše tělo možná nepamatuje jen konkrétní infekce. Pamatuje si samotný fakt, že bylo vystaveno zánětu. A tuto vzpomínku mohou nést přímo krvetvorné kmenové buňky v kostní dřeni.

Krvetvorné kmenové buňky jsou zdrojem všech krvinek a imunitních buněk, které během života vytvoříme. Některé z nich přežívají desítky let. Vědci zjistili, že po prodělaném zánětu se část těchto buněk nevrátí úplně do původního stavu. Zůstane v nich molekulární otisk předchozího stresu – jakási biologická vzpomínka na to, co organismus zažil. Autoři tento stav označují jako „inflammatory memory“, zánětlivou paměť.

Ještě zajímavější je, že tato paměť nebyla nalezena jen v laboratorních modelech. Stejný program vědci pozorovali u lidí po covidu, u pacientů se srpkovitou anémií, u starších osob i u lidí s klonální hematopoézou – stavem, při kterém se v kostní dřeni začínají hromadit mutované klony buněk a roste riziko vzniku některých krevních nádorů.

To otevírá zajímavou otázku.

Co když stárnutí imunitního systému není jen důsledkem plynutí času? Co když je zčásti součtem všech infekcí, zánětů, stresových událostí a dalších biologických konfliktů, které jsme během života prodělali?

Představte si kostní dřeň jako kronikáře. Každá větší zánětlivá epizoda do ní zanechá poznámku na okraji stránky. Jedna poznámka nejspíš nic neznamená. Ale po čtyřiceti, padesáti nebo sedmdesáti letech může být okraj stránky poznámkami téměř zaplněný.

Samozřejmě zatím nevíme, zda je tato paměť prospěšná, škodlivá, nebo obojí. Evolučně by dávalo smysl, aby organismus po prodělané infekci zůstal nějakou dobu „ve střehu“. Na druhou stranu právě chronický zánět patří mezi hlavní podezřelé v souvislosti se stárnutím, aterosklerózou, neurodegenerací i vznikem nádorů.

Možná tedy jednou nebudeme o věku člověka přemýšlet jen v letech.

Možná budeme mluvit také o biologické historii jeho imunitního systému.

A možná zjistíme, že některé z našich nejstarších vzpomínek nejsou uložené v mozku, ale hluboko v kostní dřeni.

P.S. I o imuntním systému jsme se bavili v podcastu. Jednoduše a srozumitelně.