Místo délky prázdnin raději řešme, jak posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí, radí pedagog Pražák

Pražák připomíná, že rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání je i součástí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, tedy zásadního dokumentu ministerstva školství.

Úspěšné vzdělávací systémy, ke kterým i v Česku vzhlížíme, podle pedagoga dokáží snížení nerovností zařídit. „Nezáleží na tom, do jaké rodiny či v jakém městě jste se narodili, ten vzdělávací systém vás je schopen vytáhnout nahoru,” vysvětluje Pražák.

Čtěte také

Jako příklad uvádí Finsko, které se o pomoc všem dětem usilovně snaží zhruba 40 let. „Jejich heslo je, že ta nejlepší škola je ta, kterou máte nejblíž. Ty školy mají srovnatelnou kvalitu a taky dostávají srovnatelnou podporu a podobně,” všímá si.

Za jeden z problémů diskuze o českém školství zároveň Pražák označuje to, že nevíme, jak by nejlepší škola měla vypadat. „Máme skvělý projekt České školní inspekce Kvalitní škola, kde jsou ta kritéria velmi dobře pojmenovaná. Ale když bychom teď vylezli ven a zeptali se na náměstí mezi rodiči, co dělá školu dobrou, tak se pravděpodobně ti lidé neshodnou – a mohla by to být klidně jedna generace,” podotýká pedagog.

Až bude za šest let vybírat základní školu pro svého syna, půjde se Pražák podívat na obyčejnou přestávku. Protože právě to, jak přestávka vypadá, podle něj odráží ducha školy.

„Jak tam vypadají interakce mezi dětmi a učiteli. Jestli je škola vyzdobená žákovskými pracemi, nebo jestli je tam taková ta vitrína s úspěchy za sport a matematickou olympiádu. Jestli tam děti mají klidové zóny a jak se v nich chovají,” vyjmenovává učitel.

Zákaz mobilů

Podle vládou schváleného zákona by měl na základních školách od 1. září 2027 platit plošný zákaz mobilních telefonů. Pražák se domnívá, že to je nejjednodušší, ale trochu hloupá cesta. A zdůrazňuje, že přístup vlády k mobilům na školách se v posledních měsících proměnil.

Čtěte také

„Tuším v březnu vyšlo metodické doporučení ministerstva pro školy, kde byly různé scénáře, co škola může v rámci regulace udělat. Jedna z těch dobrých rad, kterou jsme si vzali ze zahraničí, byla: Diskutujte o tom napříč školou,” ohlíží se učitel s tím, že 93 procent škol už v té době mělo nějakou regulaci telefonů nastavenou.

„A najednou říkáme, že všechno se změnilo, teď to bude plošně zakázané a to, co třeba máte ve škole nastavené jako dobrou praxi, která vzešla i z diskuze s rodiči a s dětmi, už tak dělat nemůžete,” stěžuje si.

Konec známkování

Další novinkou od září 2027 bude konec známkování na vysvědčeních v prvních třídách, od dalšího roku by pak známky na vysvědčení neměli dostávat ani druháci. Pedagog změnu vítá a doplňuje, že úkolem škol je hledat to, co pomáhá dětem v učení, a ne rozdávat známky, protože je chtějí rodiče.

Čtěte také

„Známka není zlo, ale mělo by jí předcházet například stanovení kritérií, jejich vyhodnocení a reflexe. Na konci si tu známku klidně může dát sám žák, z toho, jak se mu práce povedla,” popisuje Pražák.

Špatné hodnocení přirovnává k výletu do Tater v žabkách: „Určitě to bude zajímavý zážitek, ale možná se nám tam půjde líp v pohorkách a trekové výbavě.”

Takovou výbavou, která žákům pomáhá v učení i k motivaci, je podle Pražáka formativní přístup, kriteriální hodnocení i dobře vedené slovní hodnocení. Dodává, že průběžná zpětná vazba pomáhá slabším žákům i těm, kteří jsou víc zaměření na výkon.

Co by se děti a rodiče měli ze slovního hodnocení dozvědět? Proč bychom neměli zaměňovat zákaz mobilů se zakázem sociálních sítí? A proč Pražák v některých částech roku přestává sledovat své oblíbené učitelské účty? Poslechněte si rozhovor nahoře v článku.