Na Ukrajině nejsou podmínky pro prezidentské volby. Můžou přijít protesty i bezvládí, míní politolog Šír

Ukrajinská ústava konání voleb během válečného stavu nedovoluje. Většina společnosti si je podle průzkumu dokonce nepřeje. V politických kruzích se o podzimním termínu stále častěji diskutuje. Jaké jsou hlavní logistické, bezpečnostní a právní překážky, které by musel Kyjev vyřešit, zajistit, pokud by k volbám skutečně došlo?

Obávám se, že největší problém je v tom, že ty volby nejde uskutečnit způsobem, který bude nenapadnutelný. A jakmile bude ten způsob napadnutelný, tak máte zpochybněn celý proces a výsledky – to otevírá prostor pro destabilizaci politické situace. To si Ukrajina nemůže dovolit za situace, kdy vede existenční válku s Ruskem.

Čtěte také

Mám-li být konkrétní, tak probíhá konflikt vysoké intenzity, to znamená jakýkoliv shluk nebo shromáždění osob může být snadno terčem raketového nebo dronového útoku.

Pak jsou tu takové „drobnosti“, jako že miliony občanů jsou běženci, kteří před běsy války uprchli do Evropy. Další miliony Ukrajinců se zdržují na okupovaných územích, kde volby samozřejmě konat nelze. Další lidé byli deportováni do Ruska, kde jim rovněž nebude umožněno hlasovat.

Toto jsou všechno okolnosti, které se nemohou nepromítnout do toho, jakým způsobem by volby probíhaly.

Volby mají smysl pouze za situace, kdy jste schopni garantovat to, že proběhnou řádně a že výsledek jako takový bude široce akceptován. Proto podle mého názoru podmínky dány nejsou.

Moskva dlouhodobě zpochybňuje legitimitu ukrajinského vedení s poukazem na odložené volby. Jak velké riziko představuje pořádání voleb, pokud by se to tedy stalo, a jak toho může popřípadě Moskva využít?

Já už jsem na to částečně odpověděl. Za situace, kdy volby neproběhnou řádným způsobem, je logické, že proti výsledkům může vzniknout opozice, může vzniknout protest a může vzniknout třeba bezvládí. Nebo naopak dvojvládí nebo trojvládí podle toho, jak kdo bude nebo nebude spokojen s výsledky.

Čtěte také

To může ochromit či paralyzovat politické procesy na Ukrajině včetně procesu přijímání rozhodnutí. A toho Rusko samozřejmě využít může.

Rád bych tady pro kontext připomněl situaci z roku 2014, kdy ruská agrese proti Ukrajině v podobě invaze na Krym započala. Bylo to za situace, kdy na Ukrajině probíhala podobná politická krize spojená s tím, že hlava státu uprchla do státu agresora, Ruska.

Ukrajina neměla legitimní nejvyšší politické vedení. To samozřejmě vytváří vnitřní problémy, které oslabují odolnost ukrajinské společnosti zevnitř.

Kritika od Fedorova

Probereme další problém. Bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov patřil k nejpopulárnějším členům vlády. Byl vnímán jako klíčový reformátor. Prezident Volodymyr Zelenskyj vysvětloval, že hodlá Fedorova vyměnit kvůli ustavičným sporům s generálem Oleksandrem Syrským. Jaké jsou ale skutečné důvody podle vás? Je to opravdu o sporu Syrského s Fedorovem?

Ten spor tady určitě existoval, to popřít nelze. Můžeme se bavit o tom, jakou to hrálo roli a mělo váhu v celkovém rozhodování prezidenta Zelenského. Já se domnívám, že reformy, které se snažil provádět Mychajlo Fedorov, byly natolik radikální a dotýkaly se zájmů tolika zájmových skupin fungujících v sektoru obrany, že to narazilo na logický protitlak. A Zelenskyj sám nemá takovou pozici, aby mohl tyto tlaky jednoduše odstínit, tudíž podvolil.

Čtěte také

Fedorov nedávno veřejně prohlásil, že demokracie nesmí být rukojmím Ruska. Poukázal na riziko, že hlavním kritériem pro funkce se stává loajalita místo profesionality. Jak lze tato ostrá slova vnímat?

Kdybyste si pustili to Fedorovovo videoprohlášení, tak ta slova byla zasazena do grafického podkresu, kde byli znázornění někteří představitelé – blízcí spolupracovníci prezidenta Zelenského. Zejména se jednalo o Andrije Jermaka, který dlouhou dobu určoval, jestli ne vše, tak skoro vše, co se na Ukrajině v nejvyšší politice dělo. A pak tam byl Davyd Arachamija, což je hlava parlamentní frakce Sluha národa v Nejvyšší radě.

Fedorov tím chtěl ukázat nebo podtrhnout ten pociťovaný problém, který se do velké míry překrývá s tím, jak to vnímá celá řada Ukrajinců. A sice že korupce, bratříčkování, různé postranní kšefty mohou čas od času zastínit skutečně profesionální výkon funkce.

A vzhledem k té situaci, ve které se Ukrajina nachází, tyto nedotaženosti a tyto problémy samozřejmě oslabují obranyschopnost státu jako takového.

Midas nekončí

Pojďme ještě probrat nejnovější kauzu. Prezident Zelenskyj odvolal zástupkyni vedoucího své kanceláře Irynu Mudrovou, která je vyšetřována protikorupčními úřady. Co přesně tato kauza odhaluje? Možná jen doplním, že Mudrová tam byla od roku 2024.

Je to pokračování té obříkorupční kauzy Midas, která probíhá už rok a v jejímž důsledku byla smetena celá řada blízkých spolupracovníků prezidenta Zelenského. Konkrétně paní Mudrové se týká to, že se podílela na založení zločinné skupiny, která prala špinavé peníze.

Čtěte také

Mimo jiné tak, že se pokusili složit zálohu, respektive kauci za někdejšího ministra energetiky Hermana Haluščenka, který v té korupční kauze rovněž figuruje a už čelí trestnímu stíhání.

Národní protikorupční úřad a speciální protikorupční prokuratura postupují v případech vysokých státních úředníků i poslanců celkem nekompromisně. Ukazuje tento případ efektivitu ukrajinských protikorupčních orgánů i v době války?

Samozřejmě je to tak. Ukrajina se potýká s velkým problémem korupce, ale současně provádí bolestivé strukturální a institucionální reformy. A součástí těchto reforem je i stvoření nezávislých protikorupčních úřadů, kterým bylo dáno pole proto, aby ukázaly, co umí, a konaly svou práci. Toto je toho výsledkem.

Právě opakující se korupční kauzy v blízkém okruhu prezidentské kanceláře i v energetice způsobují politické napětí. Jak tyto skandály ovlivňují vnímání prezidenta Zelenského?

Je to něco, co mu samozřejmě na popularitě a na ratingu nepřidává. Současně s tím Ukrajinci čelí zničující ruské agresi. To znamená, že mají co řešit za problémy.

Všechno to je v procesu. A všechno to vyřeší volby, a to v první chvíli, kdy je bude možné uspořádat.

Čtěte také

Vím, že prezidentské volby nejsou v tuto chvíli podle vás úplně na stole. Ale politologové naznačují, že pokud by se volby konaly, Zelenskyj by preferoval velmi krátkou kampaň. Proč by mu podle vás kratší volební kampaň vyhovovala a jak by vypadala reakce například Spojených států?

Netuším. Netuším ani, na jaké politology se odvoláváte. Kratší kampaň by mohla Zelenskému hypoteticky vyhovovat v tom, že by jeho oponenti, kteří nemají moc v rukou, měli méně času a prostoru na to se připravit a zvolit nějakou strategii.

Pokud se bavíme o politice Spojených států, tady byste musela upřesnit, koho tím máte na mysli. Jestli třeba míníte Stevea Witkoffa nebo Jareda Kushnera, tak to asi nemá cenu víc řešit, protože postoj, který Spojené státy v rámci snah o vstup do diplomatického řešení tohoto probíhajícího konfliktu mají, se v čase natolik výrazně proměňoval, že za tím nedokážu vidět konzistentní linii.