Viry z laboratoře dokázaly zneškodnit bakterie. Navrhla je umělá inteligence

Čtěte také

Je to poprvé, kdy AI navrhla kompletní dědičnou informaci. Učila se z genetických dat virů, bakterií, rostlin a člověka. To se dá považovat za průlom, i když to zatím neznamená, že by se s pomocí AI dal vyrábět umělý život. 

„Většina přírodovědců se domnívá, že viry jsou mimo buňku jako neživé součástky, stávají se živými, až když do buňky vstoupí,“ připomíná biolog Julius Lukeš, člen americké akademie věd. 

Inspirace pro medicínu

Viry tedy, aspoň prozatím, potřebují nás – živočichy, rostliny nebo bakterie, živé buňky, aby mohly existovat. 

Čtěte také

V případě tohoto pokusu se AI inspirovala složením existujících bakteriofágů, virů, které útočí na bakterie. Výzkum je ale potenciálně zajímavý i pro medicínu. 

„Můžou zkusit vyměnit cíl za nějakou potenciálně patogenní bakterii a dívat se, zjišťovat, zda by to stále fungovalo,“ navrhuje imunolog Jan Dobeš. 

Patogenní bakterie 

AI v tomto pokusu původní návody na výrobu viru v menší míře změnila, což vyvolává také etické otázky. Samotní autoři studie vyzývají zákonodárce, aby pro podobné pokusy vytvořili pravidla. 

„Trénovali ji na statisících až milionech genetických informací z různých organismů, ale cíleně vyloučili ty, které jsou patogenní pro člověka,“ vysvětluje Julius Lukeš. Badatelé upozornili, že šlo o jejich dobrovolné rozhodnutí, že to nemuseli udělat.

Vyrobit AI virus je navíc poměrně schůdná záležitost. „Genom bakteriofága je krátký. Ve chvíli, kdy jim AI sdělí pořadí písmen, ke kterému došla na základě tréninku, syntetizátor je vyrobí přesně tak, jak předpověděla,“ popisuje Julius Lukeš. 

Jak fungují AI viry? Podle jakých pravidel se skládá život? Jaké stopy DNA se našly na plátně z Turína? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Julius Lukeš a Jan Dobeš a studentka buněčné biologie Lucie Hradecká.