„Čím jsem starší, tím víc vnímám slovo jako hodnotu, kterou jsme nechali zdevalvovat,“ tvrdí herečka Milena Steinmasslová a snaží se proto pracovat se slovem zodpovědně. Za devalvaci slov prý draze platíme tím, že se navzájem na ničem neshodneme. „Když ztratíte schopnost rozeznávat slova, když rezignujete na kritické myšlení a zalíbí se vám v jednoduchých řešeních, vzdáváte se vlastního rozhodnutí a delegujete ho na někoho, kdo vás kamenuje frázemi,“ říká v Osobnosti Plus.
„Abyste se mohla s někým domluvit na něčem podstatném a smysluplném, je potřeba mít dohodnutý slovník, pak si pod pojmem svoboda, povinnost, zodpovědnost, právo představujete něco stejného,“ vysvětluje. „Pak můžete jít dál a hledat cestu k nějaké vizi.“
Čtěte také
Steinmasslová letos zazářila jako starší verze Gerty Schnirch, Němky vyhnané z poválečného Brna, ve stejnojmenném seriálu.
„Máme ve zvyku od toho slavného velkého února část naší historie zakopávat pod koberec. Ale ono to trošku zahnije, zasmrádne a hlavně se jednotlivé komponenty historie promísí a je velmi těžké se v tom zorientovat,“ míní herečka.
Svou roli podle ní hraje i to, že historie o vysídlení Němců dříve nebyla součástí školních osnov ani veřejné debaty. Historické události, dopady a souvislosti sama Steinmasslová začala objevovat až v době vysokoškolských studií díky návštěvám u svých spolužáků.
„Moje láska jsou Novohradské hory,“ říká a vzpomíná, jak si začala uvědomovat historii Sudet: „Viděla jsem krajinu, která jako by nesouvisela s tím zbytkem země. Začala jsem se ptát, začala jsem si hledat literaturu. A najednou jsem zjistila temnou stránku naší lidské povahy. Na kolektivní vině nemůže být nikdy nic dobrého.“
Čtěte také
I když o Sudety dnes pečuje například mladá generace, přece jen nenávist zůstává, uvědomuje si herečka.
„Sudety už teď vypadají jinak, mladé generace tam opravují německé náhrobky, v podstatě čistí tu krajinu od nenávisti. Jenomže mezitím se vytvořila poměrně silná politická klika, která to začala používat ke strašení. A strach vyvolává nenávist,“ obává se.
Před třemi lety jí přinesl výrazný úspěch před kamerou film Němá tajemství, za nějž dostala Českého lva.
„Dlouho jsem nestála před filmovou kamerou a najednou to přišlo – s nádherným scénářem, s úžasnými kolegy, s báječným režisérem,“ uzavírá Steinmasslová. „A ta nominace pro mě byla takové poklepání na rameno: Holka, udělala jsi to dobře.“
Jak je těžké hrát emoce beze slov? Čím ji uhranula Toyen? A kdy v sobě objevila vášeň pro cestování? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Světlana Witowská.
Comments
Nothing yet. Say the first thing.
Sign in to join the conversation.