V některých regionech už nové přehrady potřebujeme, říká Satrapa z ČVUT. Geoekolog: Jsou vzývány jako všelék

Vítáte, že vláda ve svém plánu pro boj se suchem počítá i s výstavbou nových přehrad?

Ladislav Satrapa: Samozřejmě to vítáme, protože je to za dlouhou dobu první situace, kdy je snaha převést plán na výstavbu těchto akumulačních nových prostorů do zákona.

Čtěte také

Tím pádem to nebude jenom slib, ale ty stavby snad budou prohlášeny za veřejně prospěšné stavby, což usnadní jejich projednávání, navrhování a případnou výstavbu. V některých regionech v České republice už tyhlety stavby potřebujeme, aby se stihly připravit dřív, než bude problém.

Jan Hradecký: Je to určitě jeden z nástrojů, jakým můžeme se suchem bojovat, ale není rozhodně jediný. Mně na tom trochu vadí to, že přehrady se začínají objevovat vždy, když máme povodně nebo sucho – všelékem na to jsou právě údolní nádrže.

Názor přírodovědecké komunity není úplně tak jednoznačný, protože nádrže mají i celou řadu velmi negativních efektů v krajině.

Dostatek vody

Pane Satrapo, není to tak, že změna klimatu postupně mění pravidla hry, a tedy i předpoklady pro smysluplnost výstavby nových přehrad?

Satrapa: Může měnit pravidla hry, ale právě nádrže jsou schopné i v běžném provozu plnit protichůdné účely. Současně zásobují, současně chrání, protože jsou schopné se přizpůsobovat – ony se snadno přizpůsobí i budoucí situaci, změnám, které může přinést změna klimatu.

Čtěte také

U nádrží se přepočítají jejich řídící křivky a budou tak schopné fungovat ve správném režimu, v co nejefektivnějším režimu, pokud se vnější podmínky změní. Budou tak schopny zachytit rychlejší povodně, budou schopny operovat s hladinou a se zásobou vody tak, aby následně mohly zase poskytovat ty zásobní efekty.

Budou to vodní nádrže s postupujícím oteplováním zvládat při dlouhých obdobích sucha? Když se zeptám úplně jednoduše – bude dost vody v řekách na to, aby bylo možné nádrže naplnit?

Satrapa: U nás jsou nádrže dvojího typu: sezónní a víceleté. Nádrže sezónní se plní a vyprazdňují v rámci jednoho ročního cyklu, ty víceleté ve víceletém cyklu. Tyto nádrže se můžou více vyprázdnit, potom se zpátky doplní. Žádné výpočty ani klimatické výpočty do budoucna neukazují, že by měly mít změněnou funkci.

Pane Hradecký, vy máte k dispozici jiné výpočty?

Hradecký: My se díváme na to, jakým způsobem ty nádrže dlouhodobě fungují. A když se podíváme na některé z nich v tomto období, kdy máme za sebou několik sezón sucha, tak můžeme vidět, že vyprazdňování těch nádrží je poměrně výrazné a že se v podstatě přestávají plnit.

My jsme v nějaké počáteční fázi a do budoucna se může stát, že období sucha, které bude kumulované, bude pokračovat několik let za sebou. Pak k tomu, o čem mluví pan docent Satrapa, nemusí dojít – přestane fungovat režim víceletých nádrží z hlediska zásobování vodou.

Čtěte také

Horko? Klíčové je udržet vodu v krajině, obhajuje Svaz obcí svůj přístup. Expertka: A co vlny veder?

Velký problém v tomhle směru spatřujeme v tom, že zásoba vody, která se dostávala do nádrží například z tajícího sněhu, díky tomu, že nám velmi výrazně klesá počet mrazových dnů a sníh na horách kolikrát nemáme, k doplňování zásob nedochází.

To mluvíte spíš o budoucnosti, i když možná ne tak vzdálené. Uznal byste ale, že teď nám stávající vodní nádrže v boji se suchem spíše pomáhají?

Hradecký: Pomáhají nám nadlehčovat průtoky pod nádržemi, ale je to zase v rámci omezení říční dynamiky, která je pod přehradou a která na normální vodní tok není zvyklá.

Tam jsou výkyvy průtoků naprosto přirozenou součástí fungování toho říčního systému, takže je to něco za něco. Nějaké množství vody tam vytéká, otázka je, jak dlouho jsme schopni tenhle průtok sanovat, protože voda je tam samozřejmě limitovaná.

Bylo by lepší se více zaměřit na jiná opatření než nádrže? Nepřeceňuje se jejich význam v boji se suchem? Poslechněte si Pro a proti s Ladislavem Satrapou ze stavební fakulty ČVUT a Janem Hradeckým, geoekologem z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Moderuje Lukáš Matoška.