Před 58 lety, 21. srpna 1968, vjely na příkaz Kremlu do tehdejšího Československa tanky. Darja Stomatová přišla z Kazachstánu mnohem později ve svých pěti letech a informace získávala hlavně ze školy. V rodině ale mluvili rusky, což u Čechů vyvolávalo nenávistné pohledy a komentáře. „Vždycky jsem si říkala proč, když moje rodina s tím neměla nic společného. Ale když začala ruská invaze na Ukrajinu, tak jsem to pochopila,“ říká reportérka České televize.
S podobnými reakcemi se občas setkává i na Ukrajině, zejména v západních regionech. Naopak na východě nemá s ruštinou problém – i když třeba v Charkově říkají, že nemluví ukrajinsky ani rusky, ale charkovsky, tedy suržykem.
Čtěte také
„Když telefonuji s někým z Kyjeva a mluví na mě ukrajinsky, tak se třeba zeptá: ‚A rozumíte mi?‘ Je to jako by mi říkal, proč s ním tedy nemluvím ukrajinsky. Když vysvětlím, že jsem česká novinářka původem z Kazachstánu, tak je to většinou v pohodě,“ popisuje.
V rodném Kazachstánu vyrůstala obklopena ruskou kulturou, její vztah k Rusku se velmi proměnil okolo roku 2014. Při sledování ruské televize a několikahodinových politických pořadů, které označuje za mozky vymývající propagandu, jí došlo, že Rusko není přátelské a že situace bude dříve či později eskalovat.
„Nemohla jsem tušit, jak velkou toho budu součástí,“ vzpomíná novinářka, která je od začátku ruské invaze válečnou zpravodajkou na Ukrajině. „To, co Rusko udělalo, ovlivní celou zemi na několik dalších generací. V těch lidech to bude stejně, jako to teď je v Češích kvůli roku 1968,“ dodává.
Nestojíme mimo válku
Podle Stomatové je obtížné říci, do jaké míry Rusové podporují válku a nakolik je za vším obrovský strach cokoli říci nebo udělat proti režimu. Zároveň se pozastavuje nad tím, že Ukrajinci jsou i během války ochotní protestovat proti korupci a věcem, které se jim nelíbí.
Čtěte také
Paralelu s rokem 1968 pak vidí v ruském pocitu ohrožení ze strany Západu, kdy dříve Československo a dnes Ukrajinu či Bělorusko vnímá Rusko jako svou pohraniční marku. A možná také potřebuje vnějšího nepřítele k tomu, aby se vzhledem ke své velikosti samo nerozpadlo.
Evropa včetně Česka by se měla cítit v nebezpečí – i zde prý platí staré rčení chceš-li mír, připravuj se na válku. „Je to něco, nad čím jsme dlouho nepřemýšleli, přestože indicie tu byly dlouhodobě. Usnuli jsme na vavřínech a mysleli si, že s Ruskem se dá spolupracovat,“ soudí.
Případ výbuchu ve Vrběticích, za nímž byli ruští agenti, i další podezřelé události a sabotáže z poslední doby podle ní ukazují na trvající ohrožení. „To je přesně ta věc, kterou bychom si měli uvědomit: že jsme mnohem více součástí války mezi Ukrajinou a Ruskem, než si myslíme,“ uzavírá.
Comments
Nothing yet. Say the first thing.
Sign in to join the conversation.