Hasič Uhlík: Odolný občan, odolná společnost, odolný stát. Tak se zvládají krize, ve Finsku to umí

Česko v posledních letech zažilo řadu krizových situací spojených s povodněmi, pandemií, migrací nebo lesními požáry i tornádem. „Máme robustní záchranný systém, který patří k nejlepším v Evropě. To je bez debat. Ale nedokáže být v jeden moment úplně všude a pomáhat všem. A to je smysl příručky 72 hodin,“ dodává.

Podle novinářky Apoleny Rychlíkové ale krizová komunikace nynější vlády pokulhává. Některé krize nejenže nebere vážně, ale ještě o nich vytváří dezinformační narativy. Všímá si také toho, že během aktuální vlny veder jen málokteré obce nabízely rady či konkrétní pomoc ohroženým skupinám.

„Je třeba jasně formulovat, co máme dělat, když je třeba tři dny po sobě přes 40 stupňů Celsia. Tohle léto nám vlastně ukazuje, co nás čeká s mnohem větší pravidelností. A pokud se na to nebudeme připravovat, může nás to stát lidské životy, což je naprosto děsivá zpráva,“ upozorňuje.

Komentátor David Klimeš na rozdíl od své kolegyně doma zásoby nemá a úzkost v něm vyvolává třeba výpadek elektřiny, když se zrovna nenachází v pohodlí Prahy.

„Byl jsem v gruzínské vesničce u hranic s Ruskem a potřeboval jsem si nabít mobil, ale celou noc to nešlo. A je to tam úplně normální. V květnu jsem byl na Ukrajině a poplach. Já na ulici zkameněl, ale Ukrajinci jsou zvyklí. Podívají se do aplikace a vědí, co kam letí. Důležitý je i psychologický rozměr – když to člověk nemá osahané, tak prostě není připraven,“ usuzuje.

Uhlík doplňuje, že k sirénám, které se rozeznívají každou první středu v měsíci, se má počátkem příštího roku přidat nový komunikační systém, který při mimořádné události rozešle na mobilní telefony zprávu s bližšími informacemi, čeho se problém týká, a doporučením, jak se dále chovat.

Finská inspirace

Při zajišťování bezpečnosti a vytváření odolnější společnosti je podle Uhlíka klíčová dlouhodobost všech aktivit a opatření. Inspirací pro sestavování příručky prý bylo Finsko, kde se krizový systém buduje v horizontu mnoha desítek let.

„Důležitá je dlouhodobost, tak to ve Finsku vnímají. Odolný občan, odolná společnost, odolný stát – dohromady to dává potenciál fungovat v jakékoliv krizi, ať válečné nebo živelní, a společně ji zvládnout,“ zdůrazňuje.

Například kryty se ve Finsku budují od druhé světové války a jsou k dispozici prakticky pro všechny obyvatele.

„To v Česku ani v Československu nikdy neplatilo. Nejrobustnější byla síť krytů v roce 1995, kdy se mohla ukrýt zhruba desetina obyvatel. A to ještě jen ve velkých městech a vybraných průmyslových oblastech,“ podotýká ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

Zajištění plné ochrany ve stálých krytech by v současnosti bylo velmi nákladné a krajně neefektivní, počítá se proto spíš s přirozenými vlastnostmi budov, jako jsou garáže nebo sklepy.

„Jen pro zajímavost v Kyjevě byla po začátku války kapacita metra využita jen z 15 procent, protože život v těchto nestandardních podmínkách přináší spoustu obtíží. Všichni se tak snaží najít jinou cestu,“ poukazuje Uhlík. 

Domnívá se proto, že je na místě aktualizovat legislativu, která je z počátku tisíciletí, a prolnout vojenskou a civilní sféru. Upravit chce i zmíněnou příručku, aby se k lidem již tak zaplaveným množstvím informací dostalo to zásadní.

Vyzdvihuje například to, jakým jazykem je psán švédský manuál pro případ krize či války, který zahrnuje věcné rady i úderné formulace typu: „Pokud bude Švédsko napadeno, nikdy se nevzdáme. Jakékoliv tvrzení o opaku je falešné.“

„Je tam jednoduchá strohá věta, která jasně říká, co se stane. A tímto směrem – ne snad takto konkrétně, do toho asi ani nemůžu zasahovat – ale takto bychom měli s veřejností komunikovat. A na straně druhé, aby občan vnímal, že toto je pro něj důvěryhodný kanál a že ty věci akceptuje a splní, a to i za cenu nějakého diskomfortu,“ uzavírá.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 22. srpna po 11. hodině a v neděli 23. srpna po 15.30.