Pračka
Domácí pračka je stroj určený v jednoduchém provedení k praní, případně vyváření špinavého prádla, u modernějších též k jeho odstřeďování. První pračku sestrojil Angličan Stender kolem roku 1750.
Termín pračka se obvykle používá pro stroje peroucí vodním čisticím roztokem – na rozdíl od chemického čištění, které používá jiné čisticí chemikálie a je obvykle provozováno ve specializovaných provozovnách veřejných služeb . Velké pračky zejména na ložní prádlo jsou také užívány ve velkých prádelnách určených pro hromadné praní prádla, například pro veřejné prádelny, nemocnice či armádu. Zde se v minulosti používaly velké bubnové pračky s vrchním plněním.
Při praní se do prostředí uvolňují mikroplasty a prach z prádla, takže je navrhnuto do praček zabudovávat filtry.[1] Jinak je doporučeno prát méně, při menších teplotách s menším množstvím pracího prostředku.[2] Toto doporučení neplatí v nemocnicích a domovech pro seniory, kde je třeba zvýšené hygieny. Dalším doporučením při použití automatických a jiných typů praček na vysoké teploty je následné žehlení prádla, které z textilií dodatečně odstraní možné zdroje infekce, hlavně při současné oblíbenosti chovu zvířat v domácnosti.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ruční pračky
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Ruční pračka je jednoduchý a levný stroj s velkým rotačním pouzdrem poháněným manuálně klikou. Prádlo s vodou a pracím prostředkem jsou plněny ručně, bez použití elektrické energie, patří tedy k nejekologičtějšímu typu pračky. Předchůdci těchto praček byly ruční valchy. Využití mají především při nutnosti rychle vyprat prádlo menšího objemu. Toto se využívá většinou pro malou spotřebu místa hlavně v karavanech a při kempování. Nahrazuje ruční praní prádla, je šetrnější k oděvům.
Jednoduché pračky
[editovat | editovat zdroj]Vířivé pračky
Vířivé pračky byly stroje, ve kterých malá, elektromotorem poháněná vrtulka (nebo keramický šnekový vířič) uváděla do pohybu prací lázeň s prádlem. Některé typy se vyráběly ve dvojici s odstředivkou ve stejném těle stroje, tyto typy se často označovaly jako Kombi, u jednoduchý typů bez funkce ždímání byla nutnost následně použít ždímačku s vestavěným vertikálním umístěním bubnu ždímačky, která textilie zbavila přebytečné vody a usnadnila a urychlila sušení textilií.
V minulosti byly tyto pračky velmi oblíbené a rozšířené a dnes nacházejí uplatnění v malých domácnostech a rekreačních nemovitostech. Jejich výhodou je jednoduchá konstrukce, vysoká spolehlivost, hospodárný provoz a vysoká kvalita praní. Nevýhodou naopak mechanické namáhání prádla otěrem o vířič a nemožnost automatizace.
Mezi nejrozšířenější vířivé pračky v Československu patřily výrobky:
- Kovosmalt Trnava: Perobot VP31/35*. Perota, Virena, Perex*.
- ROMO Fulnek n.p. R54*, Pradlenka, serie R/RC*
- WM 65/66 (NDR)
Základní typy automatických praček
[editovat | editovat zdroj]
Moderní automatické pračky pro domácnost se vyrábějí ve dvou základních provedeních:
Pračky s předním plněním
[editovat | editovat zdroj]Moderní pračky s předním plněním jsou ideální zejména v případě, kdy uživatele nesužuje nedostatek místa. Vůči pračkám s vrchním plněním (plněné vrchem) nabízí řadu výhod. Především disponují velkou kapacitou, až 8kg prádla, díky rozměrnému otvoru nabízí komfortní užívání, horní stranu lze využít pro odkládání předmětů, nebo postavení sušičky na pračku s předním plněním. Nabídka praček s předním plněním je také mnohem pestřejší. Výhodou je možnost zabudování spotřebiče do kuchyňské linky a ušetření místa v koupelně. Také mají snadnější přístup k filtrům a lepší možnost vypouštění pračky v případě poruchy. Některé novější typy automatických praček mají funkce, které je možné spojit s mobilním telefonem pomocí aplikace a následně je možnost naplněnou a uzavřenou pračku, s pracím gelem, nebo práškem v zásobníku spustit za použití wifi i dálkově.
Oproti pračkám plněných vrchem vyžadují pračky s předním plněním prostor pro otevření dvířek bubnu. Při vkládání a vyndávání prádla je uživatel nucen se ohýbat. Pračky s předním plněním jsou také obvykle rozměrnější a tudíž i zabírají více prostoru.
Slim pračky
[editovat | editovat zdroj]Pračky s předním plněním existují ještě v tzv. slim (úzké) variantě, tedy ve verzi se zkrácenou hloubkou. Nevýhodou je, že na tuto pračku není možné postavit sušičku standardních rozměrů. Slim pračky mají menší kapacitu, 4-6 kg prádla. Bývají ve variantě s předním i horním plněním prádla.
Pračky s vrchním plněním
[editovat | editovat zdroj]Pračky s vrchním plněním jsou obvykle méně rozměrné než pračky s předním plněním. Díky tomu, že se otevírají na horní straně, nejsou náročné na místo před sebou a uživatel se při plnění a vyprazdňování nemusí ohýbat. Některé typy praček s horním plněním bývají i nadále prostornější a ty mají vyšší kapacitu vypraného prádla.
Nevýhodou u menších a úsporných typů automatek je zpravidla menší kapacita bubnu (vyperou méně prádla na jeden cyklus). Výhodou pračky s vrchním plněním je snadnější ovládání pomocí mechanických prvků a důkladnější praní prádla. V těchto typech je vyšší možnost použít na prádlo čistič a bělidlo typu savo do prádla, které v pračkách s předním plněním mohou následně způsobit ztyření a rychlejší opotřebení těsnících prvků. Oproti pračkám s předním plněním se stále umisťují hlavně do menších bytových koupelen.
Pračka se sušičkou
[editovat | editovat zdroj]V některých typech praček bývá zabudovaná sušička prádla rovnou (spotřebiče dva v jednom). Běžně se sice sušička vyrábí jako samostatný stroj, ale pro úsporu místa, nebo námahy s přemisťováním prádla mohou být funkce obou strojů sdruženy do jednoho přístroje.
Nevýhodou je, že kapacita sušičky je většinou poloviční proti kapacitě pračky a vyšší spotřeba vody. Znamená to, že při využití obou funkcí je třeba před sušením polovinu prádla odebrat. S další várkou prádla je nutno vyčkat do dokončení cyklu sušení, při poruše, nebo přetížení bubnu není možno ani prát ani sušit. Některé novější typy pračky se sušičkou jsou schopny provádět obě funkce bez přerušení a s plnou náplní prádla, záleží na typu výrobku a uvedené kapacitě. Nevýhodou je, že se u těchto typů musí čistit filtr na vlákna, což je ze zdravotního hlediska možným zdrojem alergických reakcí u atopiků a exemiků, ale tento drobný nedostatek zaniká při použití gumových rukavic při manipulaci s prachem ze sušeného prádla. Občasnou nevýhodou těchto typů je vyšší opotřebení některých textilií a oděvů (nově se v tomto doporučuje sledovat štítky na oděvech, zda je možnost sušit v sušičce).
Většina praček se sušičkou není energeticky úsporná – na sušení prádla používají klasické topení s odporovou spirálou; existují ale i výrobky se sušičkou s tepelným čerpadlem. Doporučuje se energeticky úsporný typ, uvedený na štítku spotřebiče.
Konektivita
[editovat | editovat zdroj]Některé moderní pračky obsahují porty USB, nebo Wi-Fi pro připojení do domácí sítě spotřebičů nebo do internetu.[3]
Technické parametry praček
[editovat | editovat zdroj]Objem bubnu
[editovat | editovat zdroj]Kapacitu bubnu lze rozdělit do třech obecných kategorií:
- Objem do 6 kg – vhodný pro 1–2 osoby
- Objem 6–9 kg – pro běžné rodiny (4 - 6osob)
- Objem nad 9 kg – vhodný pro veřejné prádelny, domovy seniorů, zdravotnická zařízení
Některé moderní pračky využívají automaticky zabudované senzory, které před spuštěním programu vyhodnotí automaticky, jaké množství prádla bude prát a podle toho také uzpůsobí prací program s následnou délkou praní a podle druhu zvoleného typu textilie také zvolí automaticky teplotu při praní. Taková pračka šetří spotřebu vody a elektrické energie - energeticky úsporný typ pračky, šetrnější k životnímu prostředí.
Hlučnost pračky
[editovat | editovat zdroj]Pračka s tichým chodem je taková, která během praní nepřekročí 50 dB a při odstřeďování se drží do 70 dB. Tento parametr je vždy vyznačen na energetickém štítku, který je součástí balení. Výhodou tichých praček jsou menší otřesy při praní a ždímání.
Energetická účinnost
[editovat | editovat zdroj]Energetická účinnost je udána na energetickém štítku. Praní při nižší teplotě 30°,40°C šetří textilie proti oděru, využívá se u sportovního oblečení a umělých vláken. Na prádle pak ale zůstávají nebezpečné bakterie.[4] Vyváženo je použitím desinfekce do prádla, která se aktivuje při nižších teplotách. Teploty vyšší 60°, 90°C [5] mají vyšší energetickou spotřebu při delším cyklu praní, ale odstraní většinu skvrn, pachů, kosmetiky i nežádoucích bakterií.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Washing machines filters to tackle microplastic. www.textiletechnology.net [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Laundry is a top source of microplastic pollution. Here’s how to clean your clothes more sustainably. www.pbs.org [online]. [cit. 2024-07-07]. Dostupné online.
- ↑ HOLČÍK, Tomáš. Tak už i pračky: Samsung představil chytrou pračku s Wi-Fi a Androidem. Živě [online]. 2014-01-29. Dostupné online.
- ↑ How washing machines can put your family's health at risk: Low temperatures and mixed loads are spreading dangerous bugs. www.dailymail.co.uk [online]. [cit. 2023-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Level of decontamination after washing textiles at 60°C or 70°C followed by tumble drying. www.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pračka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo pračka ve Wikislovníku- Městské muzeum a galerie ve Svitavách: fotografie všech vystavovaných exponátů praček
- Ekolist.cz: Programy praček nejsou pro srandu králíkům!
