Oregon
| Oregon | |
|---|---|
| Přezdívka: Beaver State | |
| Geografie | |
 Oregon na mapě USA | |
| Hlavní město | Salem |
| Největší město | Portland |
| Poloha | 44°6′ s. š., 121°6′ z. d. |
| Časové pásmo | většina státu: UTC−8/−7 (letní čas) většina Malheur County: UTC−7/−6 (letní čas) |
| Počet okresů | 36 |
| Rozloha (9. v USA) | |
| Celkem | 254 806 km² |
| • z toho souš | 248 691 km² |
| • z toho vodstvo | 6 115 km² (2,4 %) |
| Obyvatelstvo (27. v USA) | |
| Počet obyvatel | 4 273 586 (odhad 2025[1]) |
| Hustota zalidnění | 17,2 obyv./km² (39. v USA) |
| Úřední jazyky | žádný |
| Ekonomika | |
| HDP | 342,850 mld. USD (2025)[2] |
| HDP na obyvatele | přibližně 80 225 USD (2025)[2][1] |
| Nadmořská výška | |
| Nejvyšší bod | 3429 m n. m. |
| Průměrná výška | 1000 m n. m. |
| Nejnižší bod | 0 m n. m. |
| Správa státu | |
| Guvernér | Tina Koteková (D) |
| Senátoři | Ron Wyden (D) Jeff Merkley (D) |
| Přistoupení do Unie | 14. února 1859 (33. stát) |
| Oficiální zkratky | |
| Poštovní zkratka | OR |
| Tradiční zkratka | Ore. |
| ISO 3166-2 | US-OR |
| www | |
Oregon (anglická výslovnost 
[ˈɔːrᵻɡən]IPA, oficiálně State of Oregon) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA. Oregon hraničí na severu s Washingtonem, na východě s Idahem a na jihu s Nevadou a Kalifornií. Západní ohraničení státu tvoří Tichý oceán.
Se svou rozlohou 254 806 km² je Oregon devátým největším státem USA, v počtu obyvatel (4,27 milionu) je 27. nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 17,2 obyvatel na km² je na 39. místě. Hlavním městem je Salem s přibližně 182 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou Portland (635 tisíc obyv.), Salem (182 tisíc obyv.), Eugene (179 tisíc obyv.), Gresham (112 tisíc obyv.) a Hillsboro (111 tisíc obyv.). Oregonu patří 476 km pobřeží Tichého oceánu.[3] Nejvyšším bodem státu je vrchol Mount Hood s nadmořskou výškou 3429 m v Kaskádovém pohoří. Největšími toky jsou řeky Columbia, jež tvoří část hranice s Washingtonem, a Snake, která vytváří část hranice s Idahem.
Poprvé se Evropané k oregonským břehům dostali v roce 1543, podrobně však bylo pobřeží prozkoumáno až na konci 18. století, kdy se začalo používat i jméno Oregon, které je neznámého původu. Do oblasti se na přelomu 18. a 19. století dostávali průzkumníci a lovci z francouzské Kanady, velké pozemní expedice však byly britské a americké. Území si proto začaly nárokovat jak Spojené státy, tak Spojené království. Od roku 1819 se obě mocnosti dohodly na společné správě regionu, který získal název Oregon Country a který začal být postupně pomalu osídlován. Definitivně oblast získaly v roce 1846 Spojené státy, které zde o dva roky později zřídily Oregonské teritorium. Oregon se 14. února 1859 stal 33. státem USA.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Lidé obývají území, kde se dnes rozprostírá Oregon, už 15 tisíc let. Ve zdokumentované historii existují o tomto území první zmínky z 16. století. V 18. a 19. století o území vedly spor nejprve evropské velmoci, později se přidaly i Spojené státy. V roce 1846 se konečně USA dohodly s Velkou Británií o rozdělení regionu a v roce 1859 se Oregon stal státem USA.
Původní osídlení
[editovat | editovat zdroj]Lidské osídlení severozápadu USA začalo před patnácti tisíci lety s nejstaršími důkazy v jeskyních Fort Rock a Paisley v okrese Lake County. Archeolog Luther Cressman zjistil, že důkazy jsou 13 200 let staré. Okolo roku 8 000 př. n. l. zde existovalo mnoho osad, soustředěných především okolo toku řeky Columbie a pobřeží Tichého oceánu.
Evropské prozkoumání
[editovat | editovat zdroj]V 16. století bylo území domovem četných indiánských skupin. Prvními, kdo jej prozkoumal, byli Španělé na konci 17. století. V roce 1778 prozkoumal britský cestovatel James Cook tichooceánské pobřeží Oregonu.
Americká expanze na západ
[editovat | editovat zdroj]Kromě Jamese Cooka navštívili oblast také Lewis s Clarkem, kteří zde postavili zimní pevnost Fort Clatsop na břehu řeky Columbie. Oregon byl také prozkoumán dalším britským průzkumníkem, Davidem Thompsonem.
V roce 1811 se Thompson, který pracoval pro Severozápadní společnost, stal prvním Evropanem, který znal celou trasu řeky Columbie. Na soutoku s řekou Snake se zastavil, aby poslal dopis s požadavkem o přidělení území Velké Británii a Severozápadní společnosti. Po návratu do Montrealu, kde bydlel, oznámil, že v oblasti žije mnoho kožešinové zvěře.
V tomtéž roce se newyorčan John Jacob Astor rozhodl, že postaví při ústí Columbie do oceánu pevnost Fort Astoria, která bude využívána jako západní základna jeho společnosti Pacific Fur Company, která obchodovala s kožešinou. Pevnost se stala prvním stálým evropským osídlením v Oregonu.
O rok později, při britsko-americké válce, se Britové zmocnili všech základen společnosti Pacific Fur Company. Dohoda z roku 1818 rozhodla o tom, že budou Britové a Američani společně vlastnit území západně od Skalnatých hor až k pobřeží Pacifiku. Ve dvacátých a třicátých letech 19. století dominovala oblasti Společnost Hudsonova zálivu, která ji ovládala ze svého sídla v pevnosti Fort Vancouver.
V roce 1841 zemřel zkušený lovec a podnikatel Ewing Young a zanechal po sobě velké bohatství, ale žádného dědice. Po jeho pohřbu se tak konalo důležité jednání o jeho majetku. Soudcem měl být Ira Babcock z metodistické misie, která ležela v Oregonu. Nejprve se konala dvě jednání v Champoegu, kde se diskutovalo o obavách z vlků a dalších nebezpečných zvířat. O rok později pak začalo jednání všech osadníků v Oregonu s hlavními komisaři Davidem Hillem, Alansonem Beersem a Josephem Galem. Tato setkání byla prvními pokusy o politická jednání v Oregonu před tím, než proběhlo připojení ke Spojeným státům.
Téhož roku Sir George Simpson, guvernér Společnosti Hudsonova zálivu, zastavil politiku společnosti, která byla proti migraci osadníků do Oregonu, protože zjistil, že odporuje plánům lukrativního prodeje kožešin. Nechal tedy přestěhovat okolo dvou set osadníků z kanadské kolonie Red River v Manitobě do farem v okolí pevnosti Fort Vancouver. Proběhla tak expedice Jamese Sinclaira.
V letech 1842 a 1843 přivedla do Oregonu mnoho nových osadníků Oregonská stezka. Chvíli to vypadalo, že budou USA a Británie válčit potřetí za 75 let, dohoda o hranici proběhla ale v míru. V roce 1846 se v Oregonské dohodě obě strany dohodly na tom, že hranice mezi Spojenými státy a Britskou Severní Amerikou budou na 49. rovnoběžce, kde leží například záliv Semiahmoo Bay.
Osazování se zvýšilo v roce 1850 díky dotacím půdy od Spojených států po přemístění původních obyvatel do indiánských rezervací.
Po připojení ke Spojeným státům
[editovat | editovat zdroj]Oregon byl připojen k Unii 14. února 1859. Za americké občanské války byly vojenské jednotky, které zde sloužily, poslány na východ. V Kalifornii probíhal nábor dobrovolnických kavaleristů, kteří se později přesunuli do Oregonu, aby tam udržovali mír. 1. Oregonská kavalerie zde sloužila až do roku 1865.
V osmdesátých letech devatenáctého století se rozšíření železnic do Oregonu podílelo na lepším obchodu se dřevem a pšenicí a na růstu oregonských měst.
20. a 21. století
[editovat | editovat zdroj]V roce 1902 začal v Oregonu systém přímé demokracie, zvaný Oregonský systém. Občané rozhodují prostřednictvím referend.
Významným impulzem pro hospodářský rozvoj severozápadu USA byla ve 30. letech 20. století výstavba Bonneville Dam na řece Columbia. První elektrárna, přeliv a plavební komora byly dokončeny v roce 1938.[4] Hydroenergie, potraviny a dřevo z Oregonu pomáhaly zásobovat vývoj průmyslu na západě USA i přesto, že časté změny v americkém systému zraňovaly oregonskou ekonomiku.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Oregon je rozlohou devátý největší stát USA. Kromě dvou velikých řek Columbia a Snake se zde nachází i vysoké hory (nejvyšší Mount Hood – 3429 m) a pouště na severovýchodě. V Oregonu je národní park Crater Lake.
Osídlení je soustředěno v oblasti mezi oceánem a Kaskádovým pohořím, především v údolí řeky Wilamette. Tato část státu je poměrně bohatá na srážky, naopak oblast za Kaskádovým pohořím je suchá a řídce osídlená, protože vlhkost putující od oceánu je zablokována pohořím.
Hornatý povrch umožňuje provoz mnoha lyžařských středisek.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]V roce 2025 činil nominální hrubý domácí produkt Oregonu přibližně 342,850 miliardy amerických dolarů, což odpovídalo přibližně 80 225 dolarům na obyvatele.[2][1]
Podle údajů United States Census Bureau za období 2020–2024 činil medián ročního příjmu domácnosti v Oregonu 83 011 amerických dolarů a příjem na obyvatele 45 612 dolarů. Pod hranicí chudoby žilo 11,8 % obyvatel. V civilní pracovní síle bylo 62,2 % obyvatel ve věku 16 let a více.[1]
Bydlení
[editovat | editovat zdroj]V roce 2025 bylo v Oregonu odhadováno 1 909 216 bytových jednotek. V období 2020–2024 bylo 63,3 % obývaných bytových jednotek obýváno jejich vlastníky. Medián hodnoty vlastnického bydlení činil 477 600 dolarů a medián hrubého měsíčního nájemného 1 525 dolarů.[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel Oregonu:
| Rok | Počet obyvatel |
|---|---|
| 1970 | 2 091 385 |
| 1980 | 2 633 105 |
| 1990 | 2 842 321 |
| 2000 | 3 421 399 |
| 2010 | 3 831 074 |
| 2020 | 4 237 256 |
| 2025 (odhad) | 4 273 586 |
Mezi sčítáním lidu v roce 2010 a sčítáním v roce 2020 vzrostl počet obyvatel Oregonu z 3 831 074 na 4 237 256, tedy o 406 182 obyvatel neboli 10,6 %. Podle odhadu United States Census Bureau měl Oregon k 1. červenci 2025 celkem 4 273 586 obyvatel. Oproti sčítání z roku 2020 se tak počet obyvatel zvýšil přibližně o 0,9 % a oproti roku 2010 o 442 512 obyvatel, neboli 11,6 %.[1]
V období 2020–2024 tvořili obyvatelé narození mimo Spojené státy 9,8 % populace Oregonu a jiným jazykem než angličtinou hovořilo doma 15,2 % obyvatel ve věku pěti let a více.[1]
Věk a pohlaví
[editovat | editovat zdroj]Podle odhadů United States Census Bureau tvořily osoby mladší 18 let 19,0 % obyvatel Oregonu a osoby ve věku 65 let a více 21,0 %. Ženy představovaly 50,6 % obyvatelstva.[1]
Rasové a etnické složení
[editovat | editovat zdroj]Rasové složení obyvatelstva Oregonu podle sčítání lidu v letech 2010 a 2020:
| Skupina | 2010 | 2020 |
|---|---|---|
| Běloši | 83,6 % | 74,8 % |
| Afroameričané | 1,8 % | 2,0 % |
| Američtí indiáni a původní obyvatelé Aljašky | 1,4 % | 1,5 % |
| Asijští Američané | 3,7 % | 4,6 % |
| Původní obyvatelé Havaje a dalších tichomořských ostrovů | 0,3 % | 0,5 % |
| Jiná rasa | 5,3 % | 6,3 % |
| Dvě nebo více ras | 3,8 % | 10,5 % |
Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 11,7 % populace v roce 2010 a 13,9 % populace v roce 2020.[5][6]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]V období 2020–2024 mělo 91,8 % obyvatel Oregonu ve věku 25 let a více dokončené středoškolské nebo vyšší vzdělání a 36,8 % mělo bakalářský nebo vyšší vysokoškolský titul.[1]
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Přes 75 % obyvatelstva jsou věřící, v drtivé převaze křesťané – protestanti.
- křesťané 75 %
- protestanti 54 %
- baptisté 6 %
- luteráni 6 %
- metodisté 4 %
- presbyteriáni 3 %
- episkopální církve 2 %
- letniční 2 %
- ostatní protestanti 31 %
- římští katolíci 15 %
- mormoni 5 %
- ostatní křesťané 1 %
- protestanti 54 %
- jiná náboženství 1 %
- bez vyznání 24 %
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oregon na anglické Wikipedii.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 U.S. Census Bureau QuickFacts: Oregon [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 U.S. Bureau of Economic Analysis. Gross Domestic Product: All Industry Total in Oregon [online]. Federal Reserve Bank of St. Louis [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bonneville Lock & Dam [online]. U.S. Army Corps of Engineers [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2010 Census: Oregon Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2020 Census: Oregon Profile [online]. United States Census Bureau [cit. 2026-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oregon na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Oregon ve Wikislovníku- Oficiální stránky státu Oregon (anglicky)
