Jdi mi z dílny!

Můj kamarád říkával “Jdi mi z dílny!” ve chvíli, kdy mu někdo… jak to říct? Asi překážel. Já jsem si ten výraz vypůjčil pro článek “z dílny”.

Možná jsem to už zmiňoval, ale jedním z motivů pro přestěhování bylo to, že chci mít dílnu. Pracovnu mám, v ní všechnu tu elektroniku a počítače, ale chci i dílnu na větší věci, co si tak člověk chce udělat. A v dílně ponk a svěrák a nějaké to větší nářadí na občasné práce se dřevem, kovem a dalšími veselostmi.

V pražském bytě jsem měl, samozřejmě, vrtačku a základní sadu nářadí. Jasně, kladivo, šroubováky, kleště, sikovky, štípačky, takové ty věci, co má doma i úplný lempl, a k tomu pár lepších nástrojů. Akušroubovák třeba. No dobře, nebyl to úplně akušroubovák (BOSCH GSR 12V-30), ale s vhodnou sadou nástavců se z toho akušroubovák stal, dokonce s nastavitelným momentem. Vrtačku jsem měl příklepovku Black and Decker, ale když jsem vrtal do ytongu, tak se spíš trápila než vrtala, takže jsem jednoho krásného dne koupil vrtací kladivo (BOSCH GBH 2-26 DRE), k němu sadu vrtáků (taky Bosch), a bylo!

V bytě jsem si s touhle sestavou vystačil, dokonce jsem ani očkoploché klíče nepotřeboval, protože jsem měl sikovky. Pro občasné “přimontuj, přivrtej, zapoj…” to je výbava dostatečná, ale někoho jako já to dlouhodobě neuspokojí.

Když jsem si pořídil dům, tak přišla bída na kozáky, jak se říká, a já si s tímhle nevystačil. Na smontování nábytku, přivrtání do zdí, přitlučení, zapojení a získání myofasciálního bolestivého syndromu dobrý. Jo, dva týdny jsem nemohl zvednout ruce ani do úrovně ramen, kdyby přišla na návštěvu hranatá legenda, tak ho ani nepozdravím, naštěstí nepřišel.

Problém nastal ve chvíli, kdy jsem zamontoval zcela novou myčku, přišrouboval k ní zcela stará dvířka a zjistil jsem, že jsou příliš dlouhá, takže se myčka dá toliko vyklopit, nikoli otevřít. Ta stará myčka měla pravděpodobně jinak posazené otvírání a nedrhlo to. Inu, uříznout bylo třeba.

Zrovna nějak volala máma a prý “co děláš?” Tak jí povídám, že dumám nad uříznutím dvířek, a ona na to “vezmeš mafl a uděláš bzink! a je to uřízlé, pche!” ano, moje šestasedmdesátiletá matka si dělá nábytkové doplňky sama, s maflem, šroubovákem, kladivem, hoblíkem a kýblem barvy, zcela běžně. A ještě říkala “Mafl je malej, do ruky, přiložíš, řízneš…”

Tak jo. Poslouchej maminku, říkali, tak jsem ji zas jednou poslechl a koupil mafl. Přesněji ponornou pilu Scheppach PL55. Byla zrovna v akci, recenze byly slušné, tak co by ne. Druhý den přišla. Když jsem ji vybalil, byl jsem trochu v rozpacích, protože mi došlo, že pravděpodobně tímhle “malým maflem do ruky” uříznu s dvířkama i kus podlahy, půl lednice a šuplík. Představoval jsem si to menší, co vám budu povídat.

Na druhý pokus jsem už koupil to, co jsem chtěl. Jmenovalo se to Přímočará pila (BOSCH EasySaw 18V-70) a ano, tady už to bylo tak, jak jsem si představoval: pila, plátek, co jezdí sem a tam, s pevným úchopem a vodící lištou od toho Scheppachu jsem uříznul dvířka na požadovanou výšku a mohl jsem slavnostně otevřít myčku.

Pak se s každou další bejkovinou ukázalo, že si musím nutně nezbytně pořídit další nářadí, a když jsem cajkama zabral polovinu skříněk na chodbě, došlo na dílničku.

Tohle je můj aktuální projekt. Některé věci okolo domu, zahrady a bazénu prostě chtějí prostor a náčiní. Navíc jsem při obhlídce získaných nemovitostí usoudil, že zavíratelná kůlna, kde leží palety a “všechno co se teď zrovna nehodí mít jinde” je vlastně velký luxus na to, aby uvnitř leželo harampádí. Plus, a to bylo fakt plus, je do kůlny přivedená elektřina. Předchozí majitel se s tím moc nebabral, na kabel připojil vypínač, z vypínače vedl druhý kabel po stropě, chytil ho vždy mezi dva zkřížené hřebíky, a na konec přidělal na holé dráty objímku s žárovkou.

Základ byl tedy jasný, zbývalo to jen vymyslet…

Chtěl jsem ponk. Pořádný, masivní, velký. K ponku samozřejmě židli. A skříň, zamykatelnou, kam dám věci, které by neměly ležet jen tak. Plus regál, plus takový ty děrovaný panely na zeď, jak se na to věší nářadí.

To byla tedy úvodní představa. Hledal jsem ponky, a zároveň jsem nechtěl moc utratit. Nakonec mi z hlediska poměru cena/výkon přišel nejlepší stůl EN_02_20 od Enpragu. Výhoda je, že jsem ve stejném eshopu pořídil i tu uzamykatelnou skříň (C01B), židli s kluzáky E04H a regál Standard Eco 180/75.

A jak jsem tak zevloval na tom webu a hledal, co bych ještě přihodil, když už si platím dopravu, tak mi padl zrak na gumovou podlahovou desku (typ 115) - dvoucentimetrová deska 120x80 cm, takže mi čtyři stačily na pokrytí dílny, a místo divného betonu mám hezkou černou gumu. Což se samozřejmě hodí: co upadne, to se nemusí nutně rozbít, zároveň jsem izolovaný, neklouže to…

A tak jsem měl stůl, židli, skříň a regál.

Aktuálně jsem ve fázi elektrorozvodů. Samozřejmě už pracuju, stůl slouží krásně, to jo, ale když jsem se asi poosmé jebnul o tu zavěšenou žárovku do hlavy, tak jsem, jak se říká, “přeuspořádal priority” a začal jsem elektrikou. A jako první jsem vyhodil tu žárovku a dal místo ní ledkové světlo (Lumakpro IP65 56W).

Na přívod jsem si dal otočný hlavní vypínač. Chtěl jsem takový ten “tahem zapni stiskem vypni”, ale neměli, tak jsem koupil tenhle. Pak vypínače na světlo a sadu zásuvek. K tomu všemu 15 metrů CYKY-J 3x1,5 a takové ty vintage rozvodné krabice, co si pamatuju z dětství. Jo, holt design prověřený desetiletími… :)

Ten kabel je samozřejmě dobrej, o tom nic, ale ty zásuvky a vypínače, to je peklo. Blbější jsem si nikdy nekoupil. Vypínají a zasouvají, to jo, ale je v nich naprosté minimum místa, a když tam vedete ten kabel, tak jednotlivé vodiče ohýbáte do všelijakých úhlů, aby se vešly. Hele, třeba ten vypínač: Máte 3 vodiče, fázi, nulák a zem. Fázi spínáte, nulák a zem musíte propojit skrz. Buď svorkovnicí (ta se tam nevejde, tak byste ji museli dát vedle), anebo wago spojkou, která se tam vejde, ale jen tak tak. Protože pod tělem toho vypínače není vůbec místo. Nad ním a pod ním je trošku místa, ale tam vede přívod a vývod. Vedle něj by místo bylo, ale kus ho zabírá sloupek na zašroubování, a do toho zbytku musíte dát nulák a zem, každý z jedné strany, protože se prostě jinam nevejdou. A pak to honem přimáčknete a šroubujete… Drek mizernej, nekupujte to!

A zásuvky? Komici tam dají dva otvory pro kabel, jako že zapojíte zásuvky zřetězeně, ale zjevně jen na cukršpagát, ten CYKY ani náhodou. Nakonec jsem dvě za sebe zapojil, ale unavilo mě to tak, že jsem si šel odpočinout ke kultivátoru…

Ale postupně jsem se dostal do stavu, kdy mi světlo svítí, po dílně mám šest zásuvek, dva LEDkové reflektory Retlux s vypínačema, a to mi, myslím, bude zatím stačit. Dneska ještě půjdu připojit tu druhou větev, reflektory+zásuvky, a dá-li Bambuch, tak to dobře dopadne.

Na zeď, která byla všelijaká, někde cementová deska, někde cihla, někde kámen a 3 cm omítky, jsem přišrouboval dřevěné hranoly a všechno další montuju na ně. Třeba ty pegboardy.

Čtyři na zeď, čtyři na stůl, sešrouboval jsem je k sobě a udělal jsem si z nich stěnu. Takže třeba ta vodováha, co od stavby zahradního chodníčku (jo, to taky někdy popíšu) ležela za jahodama, má teď své hezké místo.

Hele, ono se to tváří jako kancelářská věc, ale šroubováky, dláta, vodováhy, šroubky, pilky a podobné věci to udrží taky, nemyslete…

Na dveře, které předchozí majitel udělal jako posuvné, přišel těsnící kartáč, místo rozbitého skla přišlo plexisklo a na zeď HPL deska, ať to aspoň trochu vypadá.

Ještě jsem dodělal vzduchotechniku. Já nevím jak vy, ale já si říkám, že v dílně občas člověk dělá s něčím, co smrdí, ať je to nějaké lepidlo nebo smrad z gravírky. Tak jsem koupil pár metrů (přesně dva) potrubí 100mm, zpětnou klapku, větrací mřížku a ventilátor. Na druhou stranu pružnou hadici, a o smrad je postaráno.

Minulý týden jsem dělal to dřevěné obložení a zjistil jsem, že vysavač je dobrá věc, ale že bude lepší speciální odsávač na piliny a jiný bordel ze stolu, tak jsem koupil Scheppach DC100.

To dřevěné obložení jsem si při řezání a vrtání samozřejmě přichytil na stůl svorkami. Jako - padesát let řežu, a letos jsem si konečně koupil tuhle věc a použil ji. Radost jsem z toho měl tak velikou, že jsem si rovnou udělal i dřevěný poklop na přívod vody. Byl tam ještě od předchozích majitelů položené tři fošny, tak halabala, tak jsem si je chytnul do svorek, shora dva hranoly, zdola dva hranoly, sešroubovat, zbrousit, namořit, napustit olejem, a je to, krásná práce.

A ty svorky se mi tak líbily, že jsem si koupil i dvě jednoruční.

Výhoda je ta, že nemusím držet a šroubovat, ale jen mačkám tu páku, jako když třeba vytlačujete silikon z kartuše. A když potřebuju odepnout, stisknu to malé modré na držadle, svěrka povolí, čelisti odskočí...

Včera i na ten svěrák došlo. Chtěl jsem York, ale neměli, tak jsem vzal tento.

No a protože nejsem hazardér, tak jsem si vzal na některé drsnější práce štít a náhradní z polykarbonátu. A taky několikery rukavice: protinárazové protiřezné, kombinované a tenké protiřezné, protože mě nebaví tahat si třísky a ošetřovat si náhodné řezy nebo škrábance a bodance od divokých malin. A ty protinárazové jsem ocenil tuhle, když mi cvaklo prkno prsty ke zdi. Ani jsem to necítil.

Možná pro vás, možná pro někoho blízkého… Mám tu pár tipů na užitečné věci, které jsem si pořídil a mám z nich radost.

Ale než se k tomu dostanu, tak se musím přiznat, kde beru inspiraci já: Sledoval jsem na YouTube pár kutilských kanálů, takových, kde ti lidé něco dělají, k tomu mají nějaké nářadí, něco o tom řeknou, zkrátka budu mít inspiraci. Ale bylo to těžké najít.

Na první pohled je toho spousta, ale zjistíte, že většina jsou Nějaké Totální Shity, Co Jsou Přeložené Strojově Z Angličtiny. Poznáte je podle velkých písmen a baitových titulků jako “To Musíš Vidět! 10 Triků Pro Práci S Vrtačkou, Které Jsou Neskutečně Geniální” anebo “Vynález Starého Truhláře Překonal Věky: Tahle Vychytávka Tě Odstřelí Do Vesmíru”.

Ani se na to nedívejte. Fakt. Neztrácejte čas. A ani s takovými, které jsou původem české, ale formou stejné.

Z těch ostatních českých je pár takových všelijakých, co mají třicet odběratelů, spousta automechanických a tunerských, ty mě moc neberou, pak třeba řemeslníci, co ukazují, jak něco dělají, ale je to spíš timelapse, možná dobrý na to očíhnout postup. Pak jsou kanály prodejců nářadí, tam je všechno skvělé a úžasné a kupte si to, máme to skladem právě teď. Pak klasické kutilské kanály, kde si uděláme novou cirkulárku ze staré pračky, ale to mě taky moc nebere.

Hledal jsem něco, kde mi někdo ukáže, jak něco dělá, jaké k tomu má nářadí, co objevil za vychytávku… Pár jsem jich našel, ale některé jsem musel vyřadit, protože mi prezentující nesedl (třeba Chodská dílna je asi obsahem fajn, ale štve mě způsob, jakým ten chlapík mluví a nedokážu to překousnout).

První mi sednul Pavel Kutil Zeman, na toho jsem narazil náhodou, když jsem hledal recenzi na tu zmíněnou ponornou pilu Scheppach. Má tam dobré recenze, občas i pěknou teorii (ano, třeba od něj jsem zjistil, co je to poděrák), někdy inspiruje nepřímo (s těma jednoručníma svorkama například - doporučoval Piher), někdy přímo (ten kultivátor, co ukazoval, jsem si koupil). Je to fajn, když vidíte, jak s tím nářadím někdo něco i dělá.

Jako druhého jsem objevil Bradmana Toma, který mi sednul svými okruhy: od recenzí nářadí a vychytávek do dílny přes 3D tisk a laserové gravírování až po trávník a bazén. Udírnu zatím vynechám, včelaření taky, ale jinak jsem u jeho videí strávil dva hezké večery, plné objednávání vercajku. :)

Třetí je Tomáš Horský aka BUILD4FUN, kde jsme se až tak moc nepotkali tématem, on je hodně na práci se dřevem a na projekty typu stavba sauny nebo postel pro dceru, ale sedmdesát videí v sekci “Do dílny” bylo fajn.

Poslední úlovek je Tomáš Krásenský a jeho kanál Dělejte něco! Je to vlastně “velký kanál”, skoro profesionální kutilský pořad, takže jsem byl trochu rezervovaný, ale dal jsem pár videí a bylo to fajn. Můžu doporučit.

A teď pár mých tipů: