5 tipů od Petra, vydání #242

Krásný pátek po dovolenkové pauze,

tři týdny jsou ve světě AI dlouhá doba a je úplně fascunující sledovat, co se za tak krátkou dobu stane. V dnešním výběru zaměřil hlavně na novinky aktuální, z posledních dní.

Šest měsíců po pilotu v USA přichází reklamy v ChatGPT na 31 evropských trhů. Ostrý start je 24. srpna. Mezi jmenovanými zeměmi je Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko a Rakousko. Česká republika by mezi nimi, aspoň podle fungující přihlašovací stránky v češtině, měla být také.

Zpočátku vše poběží přes reklamní tým OpenAI, agentury a technologické partnery. Samoobsluha přes Správce reklam má přijít později v tomto kvartálu. Takže pokud si teď představuješ, že si otevřeš rozhraní jako u Google Ads a začneš klikat, tak ještě ne.

Zavedení reklam v ChatGPT je logický krok nejen z obchodního pohledu, ale i z toho, jak uživatelé ChatGPT používají - plánují v něm cestu, vybírají software pro firmu, zařizují domácnost. Jinými slovy: reklama má sedět přesně v momentě rozhodování. Pokud ti to připomíná search intent na steroidech, máš pravdu, přesně tak to prodávají.

Samotná reklamní platforma za těch šest měsíců dost vyzrála. Začínalo se na CPM, přibylo CPC a teď je tu i oCPC, tedy cena za proklik optimalizovaná na konverze. K tomu geografické cílení, vlastní publika, vlastní pixel (OpenAI Pixel), Conversions API a napojení na měření třetích stran. Na papíře to vypadá jako slušná výbava.

OpenAI slibuje, že reklamy budou jasně označené, oddělené od odpovědí a že samotné odpovědi neovlivní. Jestli to tak zůstane i za rok, až přijde tlak na tržby, je otázka, kterou si necháme na jindy :-)

Je to nový performance kanál a je třeba ho mít na radaru. Pokud jsem ale spíš menší podnikatel a můj rozpočet na reklamu není “bezedný”, tak bych nespěchal to zkoušet přes (pro takového podnikatele drahou) agenturu. Počkal bych na samoobsluhu, první data od reálných inzerentů. Do té doby to ber jako “vím o tom a připravuju se”, ne jako “přesouvám půlku rozpočtu”.

Make vypustil Maiu. To už podle jména není žádná bestie, ale jedná se o konverzačního AI parťáka, který ti staví automatizaci přímo v jejich vizuálním Scenario Builderu. Popíšeš normální řečí, co chceš (”když přijde nový lead do Salesforce, pošli souhrn na náš Slack”), a Maia to složí do funkčního scénáře.

Co ji odlišuje od většiny AI stavitelů, které jsi viděl: nestaví to někde na pozadí a nepodstrčí ti hotový výsledek, kterého se pak bojíš dotknout. Maia “přemýšlí nahlas”, vybírá moduly, konfiguruje je před tebou a ptá se na upřesnění, aby to sedělo na tvůj záměr, ne na její odhad. Vedlejší efekt je, že se u toho učíš, protože vidíš každé rozhodnutí. Umí i vzít existující scénář, upravit ho, odladit padající modul nebo ti vysvětlit cizí scénář, který jsi zdědil.

Pro začátečníky je to prima zkratka od nápadu k funkční automatizaci a zároveň mentor, který zná Make a jeho best practices líp než obecné LLM, do kterého to jinak lidi kopírují. Pro zkušené je to hlavně zrychlejší údržba a debugging, tedy ta nudná půlka práce.

Dával bych ale pozor na to, že Maia čerpá z tvých Make kreditů. Na placených tarifech je “unlimited”, ale pořád to jede z kreditů, plus 30 dní zpráv zdarma na rozjezd, na free tarifu 30denní trial. A i když to zní jako kouzlo, pořád musíš vědět, co vlastně chceš postavit - Maia ti nenahradí přemýšlení, jen ti ušetří klikání. Stejně jako jakékoli jiné AI.

Anthropic oznámil, že budoucí modely Clauda budou do textu vkládat vodoznak. Není to jejich vrtoch. Jedná se o plnění EU AI Actu, který od 2. srpna vyžaduje, aby poskytovatelé AI značili vygenerovaný obsah. Stejný Code of Practice podepsalo kolem 190 subjektů, takže totéž bude samozřejmě dělat i konkurence, jen s vlastními klíči.

To, jak to vodoznakování textu funguje, je vlastně elegantní. Model při psaní pořád vybírá z několika stejně dobrých slov (”počasí bylo studené a zamračené / šedivé”). Normálně o tom rozhodne náhoda. Vodoznak jen vymění zdroj té náhody - místo obyčejného generátoru použije klíč a pár předchozích slov. Výsledek je pro čtenáře k nerozeznání, nepřidávají se žádné skryté znaky ani tokeny navíc, nezdražuje to a nejde z toho vyčíst nic o tobě, tvé firmě ani o konkrétním chatu. Detekovat to jde jen s klíčem a jen pravděpodobnostně, přičemž u delších textů je jistota vyšší.

Jistě, že se najdu případy, kdy vodoznak do textu nejde umístit. Typicky ve faktických větách a v kódu. Tam totiž není z čeho vybírat (”Newtonovo nejslavnější dílo se jmenovalo Principia...” má jen jedno správné pokračování), takže se vodoznak nemá čeho chytit. U proofreadingu je to podobné. Když Claude jen opraví čárky v tvém textu, změní tak málo slov, že se jeho účast prakticky nepozná. Překlady naopak vodoznakované jsou, protože tam volí každé slovo Claude.

Kdo tedy kopíruje celé články rovnou z AI (ale takoví vy nejste, že?), ať počítá s tím, že se to u delších textů dá s nějakou pravděpodobností poznat. Kdo AI používá jako nástroj a text si sám přepisuje a doplňuje, se nemá čeho bát. Ano, protože těžká editace vodoznak oslabuje, kompletní přepis ho smaže (a to už je pak vlastně tvůj text).

Tahle transparentnost dává smysl a je fér, že to Anthropic vysvětlil takhle otevřeně, včetně limitů. Prakticky se pro poctivé použití nemění skoro nic. Jen bych přestal věřit tomu, že “z AI to nikdo nepozná” - u dlouhých textů to postupně přestává platit, a to i bez klíče, protože AI má svoje typické obraty (mimochodem, Anthropic sám přiznává, že modely milují konstrukce jako je například “tohle není X, tohle je Y”).

Cowork je režim, kde Claudovi předáš úkol a on ho odpracuje napříč tvými soubory, kalendářem, mailem a chaty. Doteď žil hlavně na desktopu, teď se stěhuje i na web a mobil. A ta pointa není “appka navíc”, ale že práce jde s tebou.

Znamená to tři konkrétní věci. Úkol rozjedeš u stolu, zkontroluješ ho z mobilu a hotový výstup si vyzvedneš kdekoliv. Naplánované úkoly běží na pozadí, i když máš všechno vypnuté. A když Claude narazí na rozhodnutí, které musíš udělat ty, zeptá se a otázka ti dorazí na telefon. Desktop přitom zůstává místem pro hlubokou práci a plný Cowork, mobil a web jsou spíš na dohled a schválení. Chat a Cowork navíc nově sdílí jeden domov.

Kdo deleguje delší vícekrokové úkoly - rešerše, reporty, dashboardy - a přitom se pohybuje mezi stolem a schůzkami, ten se z této funkčnosti zaraduje. Háček je v tom, že mobilní verze je logicky lehčí než ta desktopová a že celé to má smysl teprve tehdy, když máš pořádně napojené nástroje (mail, kalendář, soubory), jinak Cowork nemá s čím pracovat.

Mě na tom zajímá ten posun v uvažování. “Zeptej se AI” umí každý. “Předej AI práci a jdi na oběd” je něco jiného a chce to trochu jinak stavět zadání - konkrétněji, s jasným výstupem. Kdo si na tenhle režim zvykne, ušetří víc než pár minut denně.

Protože práce s AI vůbec není jen o zadávání jednotlivých promptů.

A podívejme se i k třetímu do party. Google vydal Gemini 3.7 Flash. Google ho staví jako “workhorse” na kódování a agenty a rovnou ho pouští za poloviční cenu za milion tokenů oproti předchozí generaci.

Co se zlepšilo oproti verzi 3.6, která vyšla relativně nedávno? Kódování a ladění chyb, generování webů (víc funkčních layoutů na méně promptů), a práce ve znalostně náročných oborech jako finance, právo nebo biovědy. Google k tomu sype benchmarky proti 3.6 Flash, kde to napříč testy roste, ať už jde o produkční kód, práci se složitými dokumenty nebo reálné firemní workflow. Beru čísla od výrobce s rezervou, ale něco i tak mohou vypovídat.

Cena je úvodní a platí do konce roku: 0,75 dolaru za milion vstupních tokenů a 3,75 za milion výstupních. Na agenty, kteří dělají spoustu drobných volání, a na hromadné zpracování je to hodně příjemné. Model zároveň pohání Gemini Spark, osobního agenta běžícího 24/7 pro předplatitele AI Pro a Ultra ve 160+ zemích.

Díky za přečtení a přeji ti prima víkend!

Share 5 tipů od Petra