5 tipů od Petra, vydání #241

Krásný pátek!

Školáci jsou sice v polovině prázdnin, ale ve světě AI žádná prázdninová okurková sezona nehrozí. Tady se novinky jedou stále ve velkém.

Tak jsem se pokusil vybrat ty, co mě tento týden nejvíc cvrnkly do nosu a doufám, že zaujmou i tebe. Jejich společným jmenovatelem nejsou nové funkce atd., ale spíš směr, kterým se AI a jeho využívání ubírá. A je dobré se aspoň na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím. Protože využívání AI, které nám opravdu může ulehčit práci, není jen o tom, že napíšeš prompt do Chat GPT.

Jdeme na to!

Anthropic vydal novou verzi specifikace MCP (Model Context Protocol), která nese označení podle data vydání, takže tahle je verze 2026-07-28.

Jen pro připomenutí: MCP je ten standard, přes který se AI asistenti napojují na tvoje nástroje a data. To je přesně ta věc, kterou jsi řešil pokaždé, když jsi v Claude připojoval nějaký konektor.

Co přináší nová verze za novinky? Protokol přešel na tzv. bezstavové jádro (stateless). Dřív to fungovalo jako obousměrné spojení, které si musí pamatovat, kde jste v konverzaci skončili. Teď to jede jako obyčejný request/response - tedy pošleš dotaz, dostaneš odpověď, konec. Zní to jako detail pro programátory, ale dopad je významný: servery se dají provozovat na levné serverless infrastruktuře a snáz se škálují. K tomu přidali tvrdší autentizaci, která sedne na firemní systémy jako Okta nebo Microsoft Entra bez obcházení.

MCP letos překročilo 400 milionů stažení SDK měsíčně, což je čtyřnásobek za rok. Claude sám nabízí přes 950 konektorů v adresáři. Tohle už není hračka pro nadšence. Je to standard, na kterém staví Figma, Intuit, Zoom nebo Xero.

Pokud tedy napojuješ AI na klientské systémy nebo stavíš vlastní automatizace, konektory budou stabilnější, rychlejší a bude jich přibývat. Součástí jsou i “MCP Apps”, které umí vykreslit interaktivní rozhraní přímo v konverzaci, takže konektor ti neukáže jen text, ale i tlačítka a formulář, se kterým pracuješ na místě.

Komu se tento update hodí? Každému, kdo AI nepoužívá jen na psaní textů, ale na pokročilejší práci a propojování nástrojů, jako jsou reportingy, CRM, e-shopová data, kalendáře.

Jako u každé nové verze specifikace chvíli potrvá, než se všechny konektory přepíšou. Takže pokud ti dneska něco funguje, neřeš to, ale u nových integrací už bych koukal, jestli jedou na nové specifikaci.

Meta oznámila, že podepíše evropský Kodex chování k transparentnosti obsahu generovaného AI, součást AI Actu. V praxi to znamená závazek jasně označovat AI obrázky a videa na Facebooku, Instagramu a Threads.

Meta tvrdí, že na tom dělá už od roku 2024, a nedávno spustila i demo nástroje, který má poznat, jestli obrázek vznikl přes Meta AI. Teď to bere formálněji a pod evropský dohled.

Zajímavý je i tón, kterým to Meta říká. Varuje před tím, aby se z toho nestal chaos - kdyby každá platforma lepila jiné štítky a jiná upozornění, uživatel se v tom ztratí a poskytovatelé se utopí v regulaci. To je z jejich strany rozumná poznámka, i když samozřejmě zároveň připravuje půdu pro to, aby výsledná pravidla nebyla moc přísná.

Co to znamená pro tebe, když děláš třeba marketing: AI vizuály v reklamách a příspěvcích budou čím dál častěji nést nějakou formu označení, ať už viditelnou, nebo skrytou v metadatech (Meta spolupracuje na standardu C2PA, který nese informaci o původu obrázku “zašitou” přímo v souboru). Není to důvod přestat AI grafiku používat, ale je to důvod počítat s tím, že “vydávat AI za realitu” bude čím dál těžší a rizikovější. U klientů bych to bral jako signál nastavit si interní pravidlo, kdy AI obsah označujeme sami, dobrovolně, dřív než nás k tomu donutí algoritmus.

Značení AI obsahu je jedna z těch věcí, co mně osobně znějí otravně, ale ve výsledku musím uznat, že hrají do karet každému, kdo dělá poctivou práci. AI grafiky je už teď všude plno a tak se hodí mít transparentně označené, co je vytvořené člověkem a co s pomocí AI.

Nemám ale iluze, že podpis kodexu vyřeší deepfakes :-( Jejich tvůrci si totiž s nějakým kodexem stejně vytřou… udělají, co chtějí. Na druhou stranu, ti, co budou označování používat, mohou být ve skutečnosti vnímání jako féroví hráči.

OpenAI srazilo ceny svého nejlevnějšího modelu GPT-5.6 Luna o 80 % a vyváženého modelu Terra o 20 %. To je sakra velký cenový skok.

Luna teď stojí 0,20 dolaru za milion vstupních tokenů a 1,20 dolaru za milion výstupních. Terra jde na 2 a 12 dolarů. OpenAI přitom tvrdí, že Luna zvládne profesionální úlohy za zlomek ceny modelů, které byly před rokem na špičce, a přitom skoro devětkrát rychleji.

Čísla za milion tokenů zní abstraktně, ale promítají se do všeho, co běží na API. Třeba do tvých Make.com scénářů, do automatizací, do vlastních nástrojů. Když se důležitá část tvorby automatizací zlevní o 80 %, věci, které se dřív “nevyplatily”, začnou dávat smysl. Hromadné zpracování dat, třídění poptávek, generování popisků produktů ve velkém, automatické štítkování - to všechno se najednou počítá jinak.

Logika, kterou OpenAI tlačí, je “správná inteligence na správný úkol”. Nemusíš na každou blbost pouštět nejchytřejší a nejdražší model. Rozvrhneš workflow tak, že drahý model rozhodne a naplánuje, a levný odmaká rutinu. Což ve skutečnosti znamená přemýšlet o AI míň jako o jednom velkém mozku a víc jako o týmu, kde má každý svou roli a cenu.

Je dorbré myslet na to, že pořád je to OpenAI ekosystém, takže tě to víc přivazuje k jejich API. A pozor na jednu tichou změnu - “Priority Processing” nahradili “Fast mode”, který jede až 2,5× rychleji, ale za dvojnásobek ceny. Takže zatímco základní ceny klesají, za rychlost si připlatíš. Když máš někde ve scénáři natvrdo priority tag, projede to automaticky přes Fast mode. Což je fajn, dokud ti to nevyskočí na faktuře ;)

Ale obecně je to dobrá zpráva - cenová válka mezi poskytovateli znamená, že koncové ceny půjdou dolů napříč trhem. A to mají uživatelé rádi.

Včera jsem vydal nový návod pro předplatitele 5 tipů od Petra a naučíš se v něm, jak snadno a během pár minut vyrobit otitulkované video z fotek (a videí) jen s pomocí Claude.

Návod najdeš zde a abys k němu získal(a) přístup, je potřeba se stát předplatitelem.

Tohle je varovná story tohoto týdne :-) Novináři z Wired zjistili, že v Googlu, Bingu a dalších vyhledávačích se daly najít soukromé konverzace uživatelů s Claude, včetně citlivých témat jako zdraví nebo politika.

Jak se to stalo? Claude umožňuje sdílet “snímek” konverzace přes veřejnou URL. To je běžná a užitečná funkce. Problém byl, že tyhle URL se dostaly do indexu vyhledávačů.

Anthropic to zkoušel blokovat přes robots.txt a zároveň přes noindex tag (pokud se věnuješ trochu SEO, tak ti tyhle pojmy určitě nejsou neznámé). A přesně to je ta chyba, kterou dělá spousta lidí: když stránku zablokuješ v robots.txt, vyhledávač na ni vůbec nevleze, takže neuvidí ten noindex tag, který jí říká “neindexuj mě”. Googlebot tu instrukci nikdy nepřečte, protože nesmí na stránku. A když na tu URL někde vede odkaz, klidně se objeví ve výsledcích i bez toho, aby ji Google “viděl” zevnitř.

Google to ostatně má napsané ve své vlastní dokumentaci velkým červeným písmem: aby noindex fungoval, stránka nesmí být blokovaná v robots.txt. Tyhle dvě věci se navzájem ruší. SEO specialista Glenn Gabe k tomu na síti X trefně poznamenal, že si přál, aby novináři před psaním článku promluvili s někým od SEO, protože řada textů o kauze to popisovala technicky špatně.

Tohle je typ chyby, který potkává i běžné weby a e-shopy. Děkovací stránky po objednávce, interní vyhledávání, testovací verze, klientské náhledy - na běžném webu je spoustu stránek, které nechceš mít v Googlu. A dostanou se tam dostane právě proto, že to lidi “zablokují” špatně. Pravidlo je jednoduché: chceš-li něco opravdu skrýt z výsledků, použij noindex a nech Googlebota na stránku vlézt, aby si ho přečetl. Nekombinuj to s blokem v robots.txt. A u opravdu citlivých věcí spoléhej rovnou na přihlášení nebo heslo, ne na dobrou vůli robotů.

Tato zpráva může mít i uklidňující rovinu - základy řemesla mají pořád cenu, i ve světě, kde všechno ostatní přepisuje AI.

Mám pro tebe pozvánku na zářijovou konferenci, které se týká tvorby videí s pomocí AI.

Chystají jí přátelé z Datascriptu a protože s nimi už nějakou dobu spolupracuji, tak vím, že přednášející jsou fakt machři ve svých oborech a můžu ji s čistým svědomím doporučit.

Získat za tu cenu vydestilované zásadní zkušenosti s tím, jak s AI při tvorbě videí pracovat (protože to fakt není o tom, že zapneš nějaký kouzelný prompt a máš vše hotové za 5 minut) přijde zajímavé i mně. I když jsem už “pár” videí s AI vyrobil. Takže, já si je také přijdu poslechnout a načerpat novou inspiraci.

Detailní informace, seznam přednášejících + přihlášku najdeš tady.

Na závěr něco, co vypadá jako titulek z aprílového vydání, ale je to úplně vážně. Americká FCC (úřad, bez jehož schválení se v USA nesmí prodat žádné elektronické zařízení) přidala 28. července na svou “Covered List” (v podstatě černou listinu) dvě nové kategorie: zahraniční měniče napětí a “pokročilá robotická zařízení”. A do té druhé kategorie spadají i robotické vysavače a sekačky.

Důvodem jsou… obavy z kyberšpionáže.

FCC v odůvodnění zmiňuje incident z počátku roku 2026, kdy se někdo vzdáleně naboural do robotických zařízení v domácnostech po celém světě a sbíral data z živých kamer, mikrofonů a detailních map bytů. Logika úřadu je, že takové zařízení je vlastně pojízdná kamera s mikrofonem připojená na internet, a když ho vyrábí firma pod jurisdikcí cizího státu, jsou ta data zranitelná.

Definice “pokročilého robota” je přitom hodně široká: cokoli, co se samo pohybuje, vyhýbá se překážkám, má senzory na snímání okolí, čip pro připojení k síti a váží víc než 2 kilogramy. Tím pádem tam spadne skoro každý pořádný robotický vysavač. Zasáhne to hlavně čínské výrobce jako Roborock, Ecovacs nebo Dreame, ale i švédskou Husqvarnu se sekačkami. Nebo dokonce i značku Roomba, která je sice americká značka, ale dnes patří pod čínsko-hongkongské vlastníky.

Zákaz není zpětný. Co je už schválené a co lidem doma jezdí, může jezdit dál a dál se to smí prodávat. Neschvalují se jen nové modely. A výrobci můžou požádat o bezpečnostní prověrku amerického ministerstva obrany a případně dostat podmíněné schválení. Reuters navíc píše, že FCC plánuje udělit výjimky řadě nečínských dodavatelů.

Proč to dávám 5 tipů od Petra je to, protože si myslím, že tohle může předzvěst většího tématu. Data z chytrých zařízení se stávají geopolitickým tématem a otázka “kdo vlastní tvoje data a pod jakou jurisdikci spadá” přestává být otázkou pro paranoiky. Stejná logika, kterou FCC používá na vysavače, se totiž dá aplikovat na cloudy, AI modely, CRM systémy.

Je snadné se tomu na začátku smát. Amerika se bojí čínského vysavače. Haha :-)

Ale ta úvaha v jádru není hloupá. Zamysli se, kolik zařízení máš doma, co má kameru, mikrofon a připojení na net, a kolik z nich reálně víš, kam posílají data. U robota, co ti jezdí po bytě a dělá si mapu každé místnosti, to najednou zní míň jako sci-fi paranoia a víc jako rozumná otázka. Nemusíš kvůli tomu vyhazovat vysavač. Ale příště, až budeš vybírat chytré zařízení do domácnosti nebo cloud pro klienta, se možná zeptáš i na tohle.

Tak a to je pro dnešek vše. Užij si prima víkend a pokud toto vydání 5 tipů od Petra nasdílíš se svými přáteli, budu rád. Děkuji za to!

Share 5 tipů od Petra