Týden 27

Vítejte na pokraji léta, kdy nikdo neodpovídá na maily a počasí si dělá, co chce. Minulý týden mělo Dánsko nejvyšší naměřenou teplotu - 36 stupňů. Na začátku tohoto týdne šly teploty prudce dolů a ve čtvrtek už jsem byla běhat v dešti.

Mezitím začala sezóna, kdy se čerství maturanti projíždí kolem ve vozech, pískají, tančí a pijí brutální množství alkoholu. Pokud byste je potkali a jeli autem, zatrubte na ně, znamená to, že si na vás připijí.

Já jsem v období, kdy mě čeká dovolená - stejně jako většinu mých kolegů. Dánové v červenci nefungují a většinou se rozutečou do různých koutů Evropy či dál. Já a rodina mého přítele jedeme příští týden na Rhodos, tak si přinesu poznatky o tom, jaké to je cestovat s Dány. Zejména pak s Dány, kteří leží rádi u bazénu a moc se nehýbají. Pravý opak mojí oblíbené dovolené. Tak uvidíme. Ale po všech šílených uzávěrkách si to asi zasloužím.

Jelikož celý sever působí, že odjel na dovolenou a nelze se mu dovolat, tak snad největší zprávou je fotbal. Na mistrovství světa se z řad seveřanů dostali jen Švédové a Norové, Dány jsme – možná překvapivě – vyřadili my, Češi.

Zatímco Švédové tento týden jeli domů, tak Norové se stále zdržují na americkém kontinentu. Naposledy, když jsem se dívala, vyhráli proti Pobřeží slonoviny. Jelikož na fotbal - na rozdíl od mých Dánů – nekoukám, nemám na to takový názor, ale přijde mi vtipné, jak Norové přišli se svým vlastním fanděním, totiž tím, jak pádlují vikingskou loď. Připomíná mi to islandské “Hu!“ z fotbalu pár let zpátky.

Tak jsme si tu v minulém týdnu odhlasovali, že Estonci jsou taky tak trochu seveřani, tak bych to ráda ukázala i na doporučení, co sem dávám. Když jsem to počítala, tak jako správný Čech jsem asi nejvíc byla v Chorvatsku, ale druhé místo drží Estonsko, kam jsem jela tento rok už po čtvrté.

Ačkoliv je Tallinn jedno z mých oblíbených měst, ráda bych doporučila národní park, který je cca 50 kilometrů od Tallinnu a jmenuje se Lahemaa. Estonci jsou nekonečně hrdí na svoje bažiny a toto je jedna z nich. Lahemaa je ale nádherný park, který má hned několik stezek kolem, je tedy možné si vybrat mezi dlouhou, střední a krátkou procházkou.

Já jsem si dřív zvolila tu střední - to je cca 9 kilometrů a tady je potřeba dát bacha. Většina z této procházky totiž vede skrz močál. Zatímco některé části této trasy mají relativně široký… říkejme tomu chodník, drtivá většina má prostě dvě prkna vedle sebe. V případě, že jde někdo proti vám, je potřeba vymyslet dobré místo, kde někdo může částečně sestoupit, nebo způsob, jak se obejmout a pokračovat v trase.

Ale obecně, Lahemaa je poměrně jednoduchá destinace na výlet, z Tallinnu tam jede i přímý autobus, což trvá něco málo přes hodinu. Je to tedy úplně v pohodě se tam dostat i jen během nějakého jednodenního výletu. V létě bych mimojiné doporučila si s sebou vzít pořádnou dávku repelentu proti hmyzu, protože Jóžin z Bážin žere hlavně Pražáky, ale místní komáři sežerou všechno.

Lucka vždycky přijde s něčím cool, často jsem o té značce ani nevěděla. A já teď přicházím s něčím, co nemusí být praktické pro každého. Totiž se speciální taškou na pletení či háčkování. Někdo se bude ptát jestli je tohle vůbec nutné.

Poměrně dlouho jsem měla svoje pletací projekty rozházené po různých plátěnkách. Pak jsem narazila na dánskou značku Muud, která nabízí kožené tašky na pletení, které jsou poněkud trvanlivější a nemění tvar při každém pohybu, což znamená, že mi nespadne žádné oko, když někam jdu. Navíc je to taška vybavená na to, že se do ní dají nejrůznější pomůcky - nůžky, metr, značky.

Podle toho, kterou tašku od Muud si vyberete, se do nich vejdou nejrůznější velikosti projektů. Ty menší nejspíš nejsou vhodné pro 3XL svetry, ale do té velké, co jsem si pořídila, už se to vejde a podle mě i s dostatečným množstvím klubek. Ideální, pokud chcete plést či háčkovat na cestách nebo znáte někoho, kdo by něco takového dělal. Cenově je to sice vyšší pořizovací cena, ale podle mě se vyplatí.

Islandské kapely jsme si tu doporučovali mnohokrát. Of Monsters and Men, Sigur Rós a další. Proto je potřeba se podívat na kapelu, která má aspoň jednu písničku v islandštině, a tou je Kaleo. Kluci z Kaleo jsou taky známí spíš s anglickými texty, které mi hudebně připomínají takový americký rock, ale já bych pro tentokrát doporučila spíš takovou islandskou letní baladu.