Saša Michailidis se ptá autorky knihy Vladimíra Čerepková – Beatnická femme fatale, spisovatelky Alice Horáčkové a umělecké ředitelky Divadla Viola, režisérky Beaty Parkanové. Před osmdesáti lety se narodila česká básnířka Vladimíra Čerepková. Patřila k beatnické generaci a své renomé si vydobyla hlavně svými výstupy v Poetické vinárně Viola v šedesátých letech. Posléze žila, až do své smrti, ve…
Autor obsáhlé biografie „Jan Procházka. Tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let“ si na pozadí Procházkovy hvězdné umělecké i politické kariéry všímá i jiného příběhu. Příběhu československého poststalinismu. Literát, scenárista, vedoucí tvůrčí skupiny na Barrandově, kandidát ÚV KSČ a jeden z nejhlasitějších reformátorů Pražského jara, prý rozhodně nebyl „osobnostně…
Před dávnými lety, když jsem byl ještě studentem, účastnil jsem se jakéhosi mezinárodního setkání v Alsasku, konaného u příležitosti rozšíření Evropské unie o to, čemu se dnes někdy říká východní křídlo. Sešlo se nás tam tenkrát pár desítek z Polska a Česka, ale také z Německa a Británie a měli jsme se společně zamýšlet nad tím, co pro nás znamená Evropa.
Saša Michailidis se ptá filmového historika Jana Bernarda a literárního kritika, překladatele Tomáše Matrase. Román Darmošlapové, filmy Mamma Roma, Evangelium sv. Matouše, Saló aneb 120 dnů Sodomy. Tato díla si spojujeme se jménem Pier Paolo Pasolini. Je spojován s neorealismem, náboženskou tematikou, byl kritizován za realistické zobrazování násilí a sexu. Jak na jeho dílo nahlížíme dnes? Repríza…
Ve své tvorbě se dlouhodobě vrací k otázce, jak silné příběhy českých dějin převyprávět současným jazykem. Jako autor námětu a jeden ze tří režisérů převedl pod šapitó na pražském Výstavišti Mou vlast Bedřicha Smetany. Ve spolupráci s Divadlem bratří Formanů, Českou filharmonií, DEKKADANCERS a Jatek 78 tak vznikl unikátní hudebně divadelní projekt. „Nudu v kulturních institucích zná každej, a to…
Vyrazil jsem pozdě, vyčítal jsem si cestou, okolo které se smrákalo – ale když se zjevila veranda říční hospody, už naplno rozsvícená, zdálo se mi, že denního světla zbývá koneckonců dost a že právě tenhle obraz jsem chtěl vidět. Knajpa z černého dřeva a skel se blyštěla do světlého soumraku a odrážela v řece, z níž se ještě vytrácela poslední modř.
Saša Michailidis se ptá šéfredaktorky časopisu Artikl a kurátorky Báry Alex Kašparové a výtvarného umělce Štěpána Soukupa, který je známý jako Epos 257. Víme opravdu, kdo je Banksy? Důkazy o odhalení identity britského umělce přinesla agentura Reuters. Změní to něco v pohledu na jeho satirické dílo, které nese politické nebo humanisticke poselství? Bude jeho tvorba ještě dražší? Neztratí své…
Jednou z kreativních cest je výstava nebo právě probíhající Festival o ničem coby kontrapunkt k všudypřítomnému tlaku na výkon. „Přitom to byla právě péče, nikoliv výkon, s níž jsou spojovány první důkazy lidskosti,“ poukazuje manažerka sociálních projektů a spisovatelka. Dokladem je nález zahojené – zlomené a opět srostlé stehenní kosti z doby paleolitu.
Vracím se z Baťova, nebo z Kováku, nebo ze Sezimáku, nebo ze Sezimova Ústí II. Když jsem loni měla v tomhle městě čtení z románu S Baťou v džungli v místní knihovně a pak se po městě procházela, nikde jsem nenašla jméno Jan Antonín Baťa.
Saša Michailidis se pt á spisovatelk y a novin á řky Alice Hor á čkov é a literární ho historik a a spolupracovníka Vltavy Martina C. Putny. Letos v ú noru uplynulo deset let od ú mrt í italsk é ho spisovatele a filozofa Umberta Eca. Které knihy Umberta Eca jsou dnes klíčové? A co nám jeho dílo říká o dnešním světě konspiračních teorií, médií a interpretací reality? R epríza z 11. 3. 2026.
