Chlumecká větev šlechtického rodu Kinských a architektura Jana Blažeje Santiniho se nespojuje jen na zámku Karlova Koruna, ale také ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Na tamním zámku žije v současné době Constantin Kinský se svou manželkou Marií a oba jsou velice vstřícní k otevření zámeckých prostor veřejnosti.
Historie zámku Žďár nad Sázavou sahá až do poloviny 13. století, kdy na toto místo přišli cisterciáci a založili klášter. Jejich život byl od počátku spojený s majiteli panství a také s hospodařením. Postupem času tak vznikly sádky, mlýn a pivovar. „Sádky patří mezi nejstarší plně funkční středoevropské sádky,“ říká průvodkyně Lada Křehlíková a ukazuje na nádrže s vodou, které jsou sice funkční, ale současní majitelé v nich už ryby nechovají. Využívají moderní zařízení a pokračují tak ve staleté tradici.
Rozsah hospodaření ve ždárském zámeckém areálu dokazuje i velikost bývalého pivovaru. Dnes je v jeho prostorách umístěna recepce s kavárnou a obchůdkem se suvenýry a regionálními potravinami. „Mniši vařili pivo pro sebe i pro Žďár,“ říká Lada Křehlíková s tím, že mniši jedli ryby a mohli se dojídat pivem, konkrétně jeho kašovitou formou s nízkým množstvím alkoholu.
Prohlídková trasa zámku vede i prostorami původního starého mlýna. „Návštěvníci často obdivují ten dlouhý trám z jednoho stromu z 18. století,“ ukazuje průvodkyně Marie Chlubnová. Starý mlýn slouží v předvánoční době jako kulisa pro peklo.
Na několika nádvořích zámku je vidět, jak se v areálu setkávají architektonické styly. Nejvýrazněji se ale projevuje práce barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Jeho kostel svatého Jana Nepomuckého se tyčí na Zelené hoře nad zámkem a je velmi fotogenický. Typické prvky Santiniho práce se ale objevují i v celém zámeckém areálu, včetně nádherné baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše. „Máme tady Santiniho tři S: světlo, symboly, symetrii,“ dodává Lada Křehlíková.
Hlavní oltář baziliky Nanebevzetí Panny Marie|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas
Za minulého režimu mělo dojít k rozsáhlým opravám zámku a vybudování muzea skla a také muzea socialismu na Žďársku. Tyto opravy ovšem nebyly dokončeny, a nejsou ani dodnes. V rozestavěných prostorách ale návštěvníci vidí, jak velké plány to tehdy byly. Klášterní dřevěné schodiště nahradil mramor, jakési zděné schůdky měly zřejmě sloužit pro instalace skla a obrovská busta Klementa Gottwalda měla kralovat muzeu socialismu.

Comments
Nothing yet. Say the first thing.
Sign in to join the conversation.