"Užij si to!" aneb díky za radu.

V jednom nedávném rozhovoru se mě ptali, o čem se příliš nemluví v souvislosti s prací režiséra. Neuměl jsem moc odpovědět. Nic mě úplně nenapadalo. Nakonec jsem ze sebe vypotil, že je režisér na place taky trochu psychoterapeut. OK odpověď a jedeme dál.

Tenhle text bude dost introspektivní a všem, díky kterým tenhle newsletter může fungovat, tak dávám echo, že to nebude vlastně úplně veselé čtení a možná vám to nabourá pocity, které jste mohli mít z mých sociálních sítí v posledních dnech až týdnech. V závěru ale stejně jako v Chica Checa nabídnu naději. Každopádně: life is a mess and that’s the way it is...