Dá se ještě najít společný plán pro svět, který se nám rozchází před očima? Nerovné rozdělení bohatství i všudypřítomné neporozumění vytváří propasti, které jakoby bylo pomalu nemožné překlenout. Jak čelit nenávisti, která se nám nenápadně stěhuje do obýváků? A kde hledat bezpečí pro Evropu i sebe samotné? Publicista Petr Bittner vás v autorských dílech sedmé řady zavede provede nejzajímavějšími myšlenkami britské ekonomky Grace Blakeley, ukrajinského právníka a vyjednavače Olekseie Reznikova,…
More people than ever can vote, organise, and make their voices heard. Yet wealth is becoming increasingly concentrated in the hands of a tiny minority. How can democracy and extreme inequality coexist? American political scientist Jeffrey A. Winters argues that oligarchs are not primarily interested in governing. Their main objective is to protect and preserve their wealth — and this defence of…
Volíme, diskutujeme, hádáme se o hodnoty, identitu, kulturu nebo práva. Ale ve chvíli, kdy jde o samotné rozdělení bohatství, zůstává vliv většiny lidí téměř nulový. Americký politolog Jeffrey A. Winters tomu říká éra participativní nerovnosti, v níž má hlas skoro každý, ale vliv na nerovnost skoro nikdo. Winters popisuje svět, v němž vedle sebe dokážou existovat otevřená politická soutěž,…
Nerovnost se prohlubuje závratnou rychlostí a její dopady pociťujeme stále intenzivněji. Neovlivňuje jen naše osobní životy a podmínky, ve kterých žijeme, ale také stav životního prostředí. Lze ještě zastavit trend rozevírání nůžek mezi superbohatými a zbytkem společnosti? Pocit bezmoci je pochopitelný, ale existují konkrétní kroky, které mohou tento vývoj zvrátit? Může být součástí řešení reforma…
Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov , bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v…
Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská…
Co když se budoucnost světa už nerozhoduje v Evropě? Britský novinář, esejista a technologický vizionář Jonathan Ledgard strávil velkou část života v Africe, odkud se podle něj Evropa jeví jako stárnoucí, znejistělý kontinent, který se stále příliš často chová, jako by byl středem dějin. Opomíjená Afrika je přitom prostor, kde se ve zrychlené formě potkávají největší otázky současnosti jako…
Podle výzkumů vykazuje 40% žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese, 30% potom známky úzkosti. Jaký vliv na tato čísla měla covidová epidemie a jakou roli hrají sociální sítě nebo nedostatek komunikace mezi rodiči a dětmi? Co se stane, když z dětí vyrostou dospělí, kteří budou mít pocit, že nedostali tu správnou pomoc a podporu? Děti jsou naše budoucnost a jejich psychické zdraví…
Co znamená nemlčet ve světě, kde lidská práva neplatí pro všechny stejně? Palestinský lékař Izzeldin Abuelaish se narodil v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy a později jako jeden z prvních Palestinců pracoval v izraelském zdravotnictví a přiváděl na svět děti. V roce 2009 zasáhl izraelský tank jeho dům. Zahynuly jeho tři dcery Bisan, Mayar a Aya a jeho neteř Noor. Ve své knize Nebudu nenávidět…
Seznamovací aplikace už dávno nejsou novinkou, přesto zůstávají prostorem, ve kterém mnozí ta mnohé tápou. Nabízejí nekonečné možnosti i příslib, že nám pomůžou najít někoho kompatibilního. Co když ale to, co nás k druhým lidem opravdu přitahuje, žádný algoritmus nedokáže zachytit? Psychoterapeutka a trans aktivistka Eliška Mynářová , sexuoložka Kateřina Klapilová a matchmakerka Diana Fabiánová…
Dezinformace jsou součástí války odnepaměti, díky sociálním sítím a jejich algoritmům je nyní lze šířit závratnou rychlostí. Nejde přitom jen o jednotlivé dezinformace, ale o promyšlené strategie, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění, oslabit důvěru v instituce a rozdělovat společnost. Hybridní hrozby se tak dostanou přímo na displeje našich telefonů a do našich obýváků a je stále složitější…
