Důvěra v média na historickém minimu. Sítě poprvé předběhly televizi i weby

Reuters Institute for the Study of Journalism zveřejnil v červnu Digital News Report 2026, nový roční průzkum sledovanosti zpráv mezi téměř 100 000 respondenty ze 48 zemí. Hlavním zjištěním průzkumu je, že sociální sítě a video platformy poprvé globálně předstihly televizní zpravodajství i zpravodajské weby jako nejpoužívanější zdroj zpráv a celková důvěra v média klesla na 37 %. To je nejméně od roku 2015, kdy institut s tímto měřením začal.

Sociální sítě a video platformy v současnosti využívá k získání zpravodajství až 54 % respondentů globálně. Sledovanost televizního zpravodajství klesla na 52 %. Od roku 2020 ztratila televize 13 % celkového publika. Zpravodajské weby pak přišly o 12 % z celkového počtu návštěvníků.

Dle výzkumu se posun přitom neodehrává pouze mezi nejmladšími ročníky, ale jako hlavní zdroj zpráv uvádí sociální sítě, video platformy a AI chatboty také více než polovina respondentů ve věku 18–24 let. Zpravodajské weby a aplikace přestaly být dle výsledků Reuters studie hlavním zdrojem pro jakoukoli věkovou skupinu a začínají „stárnout“ podobně jako televizní publikum.

Podíl lidí, kteří čerpají zprávy výlučně ze sociálních sítí a video platforem, se pak od roku 2020 zdvojnásobil na 12 %. Podle Reuters Institutu jde o skupinu, která se v podstatě zcela odpojila od konzumace zpráv a naráží na ně pouze při jiných online aktivitách.

Ve Spojených státech důvěřuje zpravodajství jen 25 % lidí, přičemž mezi pravicově orientovanými Američany je to pouze 15 %. V USA také letos poprvé pokleslo využívání platformy X pro získávání zpráv (−7 %), byť loňský ročník odrážel výjimečně intenzivní období kolem inaugurace. Využívání Facebooku pro zprávy naopak vzrostlo na 36 %, což částečně souvisí s rozhodnutím Mety zvýšit objem zpravodajského obsahu na platformě.

Spojené státy a Brazílie patří podle studie k zemím s „politicky polarizovaným“ ekosystémem tvůrců. Nejsledovanější zpravodajští tvůrci bývají striktní komentátoři z jednoho nebo druhého politického tábora. V USA patří mezi nejzmiňovanější jména Tucker Carlson, Ben Shapiro či Candace Owens na pravici a Aaron Parnas, Hasan Piker nebo Don Lemon na levici.

V Brazílii se nejsledovanějším zpravodajským tvůrcem stal pravicový politik a komentátor Nikolas Ferreira s 8 miliony sledujících na YouTube, X a Instagramu. Na progresivní straně stojí Felipe Neto s 80 miliony sledujících. Studie konstatuje, že v obou zemích tvůrci odrážejí či zesilují existující politickou polarizaci médií.

Celkově 27 % respondentů globálně čerpá zprávy od tvůrců zaměřených na zpravodajství. Publikum je hodnotí jako zábavnější a srozumitelnější než tradiční média, ale méně důvěryhodné a nestranné. Pouze 3 % lidí spoléhají výlučně na tvůrce. Pro většinu představují doplněk, nikoli náhradu tradičních zdrojů. Asi o 4 % pak stoupl počet uživatelů, kteří se obávají vzestupu fake news.

Česká republika měla podle loňské studie Reuters celkovou důvěru ve zprávy pouze 33 %, což bylo pod globálním průměrem. K nejdůvěryhodnějším značkám na trhu patřila Česká televize a Český rozhlas. Letošní průzkum ukazuje další pokles přibližně o 2 %, tedy na 31 %.

Data z průzkumu ukazují, že ve 26 zemích s veřejnoprávními médii je průměrný postoj k jejich společenskému přínosu spíše pozitivní (37 % pozitivní, 22 % negativní), ale existují výrazné rozdíly dle politické orientace. Zatímco 49 % levicově orientovaných respondentů hodnotí vliv veřejnoprávních médií pozitivně, z pravicových respondentů je kladně hodnotí pouze 32 %.

Česká republika dle Reuters Institutu pak patří do skupiny zemí se „smíšeným“ hodnocením, kde se pozitivní a negativní postoje přibližně vyrovnávají.

AI chatboty pro zprávy využívá týdně 10 % respondentů globálně, oproti 7 % loni. V Jižní Koreji je to 14 %, v Řecku a Brazílii 12 %. V USA, Británii, Francii a Německu k růstu nedošlo. Uživatelé chatbotů jsou současně nadprůměrně zaujati zprávami, kdy 38 % z nich patří do segmentu „news lovers“, oproti 22 % v celé populaci.

Nejčastějším využitím AI chatbotů je možnost klást doplňující otázky (42 % uživatelů), dále si lidé cení rychlosti a možností sumarizace a kompilace zpráv z více zdrojů. Důvěra v zprávy od AI chatbotů je 20 % globálně, ale mezi jejich uživateli je to až 44 %. Jako hlavní zdroj zpráv uvádí AI chatbot zatím pouze 1 % respondentů.

Paralelně roste také konzumace online videí: 77 % respondentů globálně sleduje zpravodajská videa online. YouTube zůstává největší platformou pro zpravodajské video (34 %), a 23 % lidí na něm sledují i obsah delší než 20 minut. Konzumace videí na vlastních webech zpravodajských organizací přitom poklesla o 5 bodů na 23 %.

Podíl lidí, kteří se o zprávy zajímají „extrémně“ nebo „velmi“, klesl od roku 2021 v průměru o 13 bodů na necelých 46 %. Segment aktivních konzumentů zpráv – „news lovers“ – se zmenšil z 29 % na 22 %. Skupina pasivních uživatelů, kteří zprávy sledují jen příležitostně, narostla ze 16 % na 25 %.

Platby za online zprávy zůstávají na 17 % ve 20 sledovaných zemích. Výjimky tvoří Norsko (40 %) a Švédsko (32 %). V USA podíl platících klesl o 4 body na 16 %. Studie to dává do souvislosti s poklesem návštěvnosti zpravodajských webů, která zmenšuje celkovou velikost cílové skupiny potenciálních předplatitelů. New York Times v posledním čtvrtletí 2025 vykázal pokles podílu předplatitelů, kteří platí jen za zprávy, ze 17 % na 12 % – většina odběratelů dnes platí za balíček zahrnující i hry a recepty.

Navzdory celkovým poklesům zájmu o zpravodajství přetrvává zájem o nestranné zpravodajství. 45 % respondentů si přeje zprávy bez konkrétního úhlu pohledu. To je dvakrát více než 22 % lidí, kteří preferují zprávy konvenující s jejich vlastním názorem. Tato preference se od roku 2020 změnila jen minimálně.