Chat Control 1.0: Ve čtvrtek rozhodnou nepřítomní poslanci

Evropský parlament schválil 7. července poměrem 331 ku 304 hlasům projednání obnovené výjimky pro skenování soukromé komunikace. O jejím obnovení do roku 2028 rozhodne plénum ve čtvrtek 9. července, tedy poslední zasedací den před letní přestávkou

Výjimka ze směrnice ePrivacy od roku 2021 umožňovala platformám jako Gmail, Seznam, Centrum, Messenger a dalším plošně a nikoli na základě podezření prohledávat nešifrované zprávy uživatelů. Implementační zpráva samotné Komise přitom u AI detekce neznámého materiálu zjistila chybovost až 20 procent. Každá pátá označená konverzace se sexuálním zneužíváním dětí tedy nijak nesouvisela. Podle oficiálních unijních čísel navíc přes 60 procent hlášení pochází ze skenování veřejných příspěvků a cloudových úložišť, které žádnou výjimku nepotřebují.

Google, Meta, Microsoft a Snap den po vypršení výjimky ve společném prohlášení oznámily, že ve skenování budou pokračovat i bez právního základu. Mluvčí Komise Guillaume Mercier k tomu uvedl, že bez právního základu firmy proaktivně detekovat obsah v soukromé komunikaci nesmějí. Čtvrteční hlasování by tak probíhající praxi zpětně legalizovalo – a to ve verzi bez pojistek soukromí, které si Parlament v březnu odhlasoval jako svou podmínku.

Výsledek se promítne i do vyjednávání o trvalém nařízení CSAR, přezdívaném Chat Control 2.0. Jeho pátý, původně závěrečný trilog skončil 29. června bez dohody právě na sporu o plošné skenování bez podezření; jednání pokračují pod irským předsednictvím. Podle Patricka Breyera, bývalého europoslance a dlouholetého kritika návrhu, ztratí Rada s výjimkou obnovenou do roku 2028 důvod přistoupit na návrh Parlamentu bezpečnější pro soukromí – časový tlak, který na ni vypršení výjimky vytvářelo, zmizí.

Návrh se aktuálně nachází v druhém čtení, v němž platí jiná pravidla než u běžných hlasování: návrh se považuje za přijatý, pokud ho Parlament nezamítne nebo nepozmění absolutní většinou všech svých členů, tedy nejméně 361 hlasy ze 720. Zastáncům obnovení výjimky naopak stačí prostá většina přítomných. Kdo ve čtvrtek nedorazí, počítá se tak fakticky jako hlasující ve prospěch návrhu.

V březnu hlasovalo proti návrhu na prodloužení 311 poslanců – a to při plné účasti pléna. Podle čtvrtečních pravidel by ani tento výsledek nestačil: k zamítnutí by chybělo 50 hlasů. Čtvrtek 9. července je přitom poslední zasedací den před prázdninami, kdy bývá účast tradičně nejnižší.

Nezařazený poslanec Martin Sonneborn v dopise předsedkyni Parlamentu Robertě Metsolové namítá, že jednací řád zrychlené řízení pro druhé čtení, ke kterému dojde tento čtvrtek, vůbec nezná. Německý advokátní spolek DAV před dnešním hlasováním apeloval na poslance, aby urgenci odmítli: zrychlené řízení podle něj vylučuje posouzení dopadů na základní práva, které zásah do důvěrnosti komunikace vyžaduje. Kyberbezpečnostní výzkumníci Carmela Troncosová z Institutu Maxe Plancka a Bart Preneel z KU Leuven varovali poslance v naléhavém dopise před nepřijatelně vysokou chybovostí dostupných detekčních technologií.

Proti postupu se postavila i zpravodajka spisu Birgit Sippelová (S&D), která mluví o „nekalém manévru“ členských států. Proti hlasovali Zelení a Levice. Česká poslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA) na plénu obvinila EPP z porušení jednacího řádu; Metsolová postup hájila s tím, že se drží všech pravidel.

„Obvykle když Parlament text odmítne, Rada na něm přestane pracovat a Komise ho stáhne. Teď jsme nuceni k dalšímu hlasování, které zpochybňuje podstatu demokracie,“ řekla Gregorová serveru Euronews.

Parlament o téže věci hlasuje již potřetí. V březnu nejprve přijal 458 hlasy pozici, která prodloužení výjimky podmínila cíleným skenováním jen u podezřelých osob se souhlasem soudu a ochranou koncového šifrování. Rada tyto podmínky ve vyjednávání odmítla a jednání zkrachovala. V opakovaném hlasování 26. března, které si vynutila frakce EPP, pak Parlament prodloužení zamítl poměrem 311 ku 228 a výjimka 3. dubna vypršela.

Třetí pokus rozjel předseda EPP Manfred Weber. Podle informací serveru Euronews požádal 17. června předsedkyni Parlamentu Robertu Metsolovou, aby spis znovu otevřela. Metsolová den nato na summitu vyzvala lídry členských států, aby s legislativou „pohnuli“. Velvyslanci členských států se 26. června pod kyperským předsednictvím dohodli a Rada 2. července přijala vlastní pozici – obsahově beze změn oproti návrhu, který Parlament v březnu odmítl, s prodloužením plošného skenování do 3. dubna 2028.

Jmenovitý zápis z dnešního hlasování spolu s přehledem, který zveřejnila frakce Zelených/EFA, dává úplný obraz české jednadvacítky. Pro zrychlené řízení hlasovalo jedenáct poslanců: Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) – všichni z frakce EPP – a šest poslanců ANO z frakce Patriotů pro Evropu, mezi nimi Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Ondřej Knotek, Jana Nagyová a Alena Pokorná Jermanová. Proti hlasovalo pět českých poslanců: Ondřej Krutílek (ODS, ECR), Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/EFA), Ivan David (SPD, ESN) a nezařazení Ondřej Dostál s Kateřinou Konečnou (Stačilo!).

Antonín Staněk (Přísaha, Patrioti) se jako jediný český poslanec zdržel; Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS), Nikola Bartůšek (Přísaha) a jeden poslanec ANO podle přehledu nehlasovali.

Změny oproti rozhodujícímu březnovému hlasování, kdy prodloužení nepodpořil žádný český europoslanec, jsou tři: Zdechovský, Kolář a Niedermayer v březnu hlasovali proti – tehdy i proti linii vlastní frakce EPP – a nyní pro. Poslanci ANO se v březnu spolu s Farským a Nerudovou zdrželi, nyní hlasovali pro. Svými hlasy otevřeli cestu ke čtvrtečnímu hlasování, v němž k obnovení skenování postačí 361 hlasů.