Vítejte u dalšího newsletteru týmu sociálních inovací na MPSV, tentokrát věnovanému experimentům. Dnes se vás pokusím přesvědčit, abyste na chvilku hodili za hlavu SMART cíle1 a skočili do víru hypotéz a pokusů. A protože jde o poslední číslo před Vánoci, druhá část je našlapaná odkazy ke čtení a poslechu přes svátky. Tak tedy vzhůru do světa experimentů: pojďme prozkoumat, proč by měly zajímat i veřejnou správu!
Napsat si jasně měřitelný cíl, naplánovat akci do nejmenšího detailu, provést, vyhodnotit, nastavit si další cíl, opakovat, znovu, ještě, jít do důchodu.
Co kdyby to šlo zkusit i jinak? Proč bychom měli (nejen) ve veřejné správě občas místo SMART cílů zkusit experimentovat?2
Wicked problems.3 Výzvy naší doby jsou zapeklité problémy s mnoha prolínajícími se příčinami a nejistými výsledky. Aby to nebylo málo, i když opakujeme stejné věci, můžeme dostávat různé výsledky v závislosti na čase či místě. Na nějaké problémy (a ve veřejné správě na velkou část problémů) nemůžeme dopředu vymyslet neprůstřelné, vždy funkční řešení: je potřeba dokola zkoušet, vyhodnocovat, a znovu zkoušet.4
Hitting the target but missing the point. Splníte všechno, co jste si naplánovali, čísla vypadají skvěle — jen ten smysl se někde cestou ztratí. A místo abyste se k cíli přiblížili, děláte věci, které vás od něj pomalu vzdalují. Jako když potřebujete snížit počet trestných činů, tak začnete odrazovat oběti od jejich nahlášení.5 Nebo náš oblíbený příklad: potřebujete snížit čekací dobu na pohotovosti, tak jezdíte záchrankou okolo nemocnice.6
Creativity: Zaměřit se na proces spíš než na cíl probouzí zvědavost. Zvědavost zase vzbudí kreativitu. Tím pádem to méně pravděpodobně vzdáte, budete více zkoumat, co se přesně děje a proč, na základě toho zase můžete svoje řešení upravovat způsoby, které by vás předtím vůbec nenapadly. To vše znamená zábavnější průběh a lepší výsledek.
Pivot!7 Každý fanoušek Přátel ví, jak je důležité mít manévrovací prostor. Detailním sepsáním cílů a milníků se o něj připravujete, což vám bere možnost vidět problém s odstupem a změnit, co nefunguje ještě během projektu.
O tom, jak zavést do života pokusy a hypotézy, píše Anne-Laure Le Cunff ve své knize Malé experimenty.8 Není to tedy knížka o veřejných politikách, spíš o osobním rozvoji, ale svou relevanci pro nás vůbec neztrácí.
Kouzlo konceptu malých experimentů je v jeho úžasné jednoduchosti. (nezapomeňte, jsme v kategorii Seberozvoj :)). Vybízí vás, abyste sami se sebou uzavřeli dohodu:
Budu dělat (určitou věc) po (určitou dobu).
Žádné mnohaleté hloubání a dloubání, žádné SMART cíle. Vyberte si něco, co byste v práci rádi posunuli, a zkuste udělat jednu malou věc jinak. Může to být způsob vedení porad, oslovování vašich stakeholderů nebo změnu procesu přípravy projektu. Začněte, pozorujte, po konci experimentu vyhodnocujte. Chcete v tom pokračovat? Dát si pauzu a zkusit zatím něco jiného? Nebo potřebujete váš pokus upravit?
K vyhodnocení vám poslouží podle mě geniální evaluační technika Plus/Minus/Next, kterou Anne-Laure Le Cunff doporučuje. Vypadá to takto:9
Není to ta nejlepší tabulka na světě?! Do plus napíšete, co se povedlo, do minus, co ne a do šipky, co s tím dál hodláte dělat. A přesně v tom tkví kouzlo experimentů: nehoníte se za předem stanoveným perfektním cílem, ale zkoušíte a zvídavě zkoumáte, jak byste mohli příště být o trošku lepší.
Pokud jste s námi už někdy něco tvořili, víte, že se vás snažíme brzdit v tom, abyste se hned upsali jednomu řešení. Místo toho vás povzbuzujeme, abyste zkoušeli, hledali, vyhodnocovali — a zase zkoušeli. A nebojte, nejste v tom sami. Každou výzvu, workshop i konzultaci bereme jako příležitost k malému pokusu: zkusíme něco nového, prozkoumáme výsledek a příště to zkusíme znovu, ale o chlup lépe. I když bychom mohli přidat větší strukturu; už se těším, až při příští reflexi vyzkoušíme tabulku Plus/Minus/Next.
Projekt sociálních inovací Perinatal.cz zvítězil v evropské soutěži REGIOSTARS! Tým z Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ v něm vytvořil screeningový nástroj pro těhotné, který pomůže odhalit včas riziko duševních obtíží a nabízí cílenou pomoc. Víc o projektu píše Respekt.
Ministerský jednorožec nezahálel a v uších vám tak může znít rozhovor o soudním dohledu pro ochranu dětí či o neslyšícím multikulturním pracovníkovi. Ten druhý je náš úplně první video podcast a dostali jsme se s ním až na ČT2!
Štěpán s Tomke se zúčastnili každoroční konference o sociálních inovacích Social Innovation Forum v Bruselu. Ze spousty zážitků vybíráme jednu myšlenku: Culture eats strategy for breakfast - if we let it.
Organizace Green Dock vytvořila příručku Jak na změnu, ve které se dozvíte, jak změnit chování vaší cílovky. Naučíte se odhalovat její motivátory a brzdy a zjistíte, jak je v přípravě vaší intervence využít.
V Respektu si přečtěte rozhovor s realizátorkami projektu Bez obav, který učí rodiče pracovat s úzkostmi jejich dětí.
O Omamách už jsem v newsletteru psala. V Respektu si teď můžete přečíst skvělý článek, který celý koncept představuje a ukazuje, jak se ze Slovenska šíří i v Čechách.
A aby to nevypadalo, že na nás má Respekt monopol: v Deníku N můžete zmapovat konec housing first v Brně.
Na Seznam zprávách se v rozhovoru s Danielem Wagnerem rozebírá generace sněhových vloček trošku jinak než obvykle. Co když mladí prostě jen řeší svou krizi identity dřív (a lépe?) než předchozí generace a do budoucna je to naopak posílí?
OECD vydalo report Governing with Artificial Intelligence, kde si můžete porovnat příležitosti a hrozby vztahující se k AI a získat mnohé příklady, jak se umělá inteligence k vládnutí využívá už teď.
Filip Molčan sepsal 15 nejpoužívanějších vzorců, které vyvolávají digitální závislost. A Pavlína Louženská zase popsala, jak funguje vztek v online prostoru a co je to rage bait. Vědět o nich je první krok k tomu, abychom se jim mohli začít bránit.
A abychom skončili optimisticky: Roman Hřebecký vás zve na návštěvu dánské vesnice roku. Můžeme zvrátit vylidňování venkova, vzít sociální bydlení do vlastních rukou a vymyslet nenápadný způsob, jak integrovat nově příchozí? Vypadá to, že třikrát ano!
Dnes je to jasné: pokud vás zlákal svět pokusů, napište si pod stromeček o knížku Malé experimenty od Anne-Laure Le Cunff, kde se dozvíte víc. Třeba o tom, že není nutné všechno hned škálovat, jak z prokrastinace udělat svého spojence nebo proč je dobré učit se veřejně a tvořit okolo sebe komunitu. Pokud byste z knížky chtěli malou ochutnávku, doporučuju e-book Curious workbook od téže autorky. Najdete tam sepsané nejdůležitější nástroje z knížky.
Děkuju za pozornost a budu ráda, když mi vaše připomínky, náměty či kritiku napíšete na iva.kovandova@mpsv.cz. Těším se na počtenou v novém roce; příště se vrhneme na představení filosofie Abundance, která hýbe policy-making světem! A nezapomeňte, že začátek roku je pro experimentování naprosto ideální :)
Za tým inovací,
Iva
SMART je akronym pro pět kritérií, která by měl dobře formulovaný cíl splňovat: Specific (konkrétní), Measurable (měřitelný), Achievable (dosažitelný), Relevant (relevantní) a Time-bound (časově ohraničený). Koncept se poprvé objevil v článku George T. Doran (1981): “There’s a S.M.A.R.T. Way to Write Management’s Goals and Objectives.” Management Review, Vol. 70, No. 11, s. 35–36
Když tu mluvíme o experimentování, nemyslíme tím výzkumné experimenty ve smyslu kontrolovaných studií nebo randomised controlled trials (RCTs) - i když i na ty v newsletteru třeba někdy dojde! Jde nám o experimentování v širším slova smyslu — tedy o zkoušení nových přístupů, objevování, učení se z pokusů a chyb a postupné vylepšování praxe.
Bevan, G., & Hood, C. (2006). “What’s Measured Is What Matters: Targets and Gaming in the English Public Health Care System.” Public Administration, 84(3), 517–538
Hood, C. (2006). “Gaming in Targetworld,” Public Administration Review, 66(4), 515–521
Le Cunff, Anne‑Laure. Malé experimenty : Jak nastartovat zvědavost a nebát se žít po svém. Překlad Marie Polasková. 1. vyd., Brno : Jan Melvil Publishing, 2025

Comments
Nothing yet. Say the first thing.
Sign in to join the conversation.