Jestli se vítr obrátí – výlet za odpůrci stavby větrníků na Plzeňsku

Například na jižním Plzeňsku by podle různých odhadů mohlo vyrůst až sedmdesát větrných elektráren vysokých kolem 250 metrů. Právě rozsah plánů a způsob, jakým se o nich lidé dozvídali, přispěl k odporu v dotčených obcích. Odpůrci mezitím začali pořádat veřejné debaty, zakládat skupiny na sociálních sítích, roznášet letáky a pomáhat lidem s připomínkami proti vymezení akceleračních zón. Ministerstvo pro místní rozvoj jich obdrželo přes osm tisíc.

Nezávislý starosta Horšic Stanislav Dobrý vidí jednu z hlavních příčin jejich úspěchu v tom, že stát ponechal prostor pro nejrůznější informace i dezinformace. „Využili toho, že tady bylo informační vakuum, které tady nechala jak minulá vláda, tak současná vláda. Lidi nevěděli, byli překvapeni, že se tady chce stavět, a netušili, jaký to má reálný dopady,“ říká. Podle něj stát rezignoval na informační kampaň, která by lidem vysvětlila například průběh výstavby, provozu nebo následné likvidace elektráren.

Podobnou zkušenost popisují i další starostové. „Stát něco připravoval a nikomu nic neřekl, s nikým nic nekonzultoval, takže ty obce vlastně byly postaveny před hotovou věc,“ říká nezávislý starosta Vlčtejna Josef Mašek. Obcím podle nich chyběly také praktické informace, jak jednat s investory, na co si dát pozor nebo jaké podmínky jsou pro obec ekonomicky výhodné. „Nikdo nám víceméně nic neposlal, akorát nás informovali, že se o těch akceleračních zónách jedná,“ dodává Mašek.

Ministerstva takový pohled odmítají. Mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová uvedla, že starostové měli informací dost, a odkázala na informace zveřejněné na webu ministerstva a Ministerstva životního prostředí. Také MŽP tvrdí, že informace zveřejňovalo průběžně, kraje dostaly metodické pokyny a proces doprovázelo veřejné projednávání.

Vzniklou situaci mezitím dokázali využít organizovaní odpůrci větrných elektráren. Podle Tomáše Rákose ze společnosti Participation Factory, která pomáhá vést jednání mezi investory, obcemi a občany, se odpor během posledních měsíců výrazně profesionalizoval. „Najednou během osmačtyřiceti hodin máte facebookovou skupinu, máte mikrosajtu webovou, která přináší veškeré protiargumenty, rozesílají se maily, jsou připraveny infografiky,“ popisuje. Podle něj přitom za většinou odporu stojí především obava lidí, že větrníky změní krajinu, na kterou jsou zvyklí.

Nejasnosti kolem akceleračních zón zůstávají. Když se na ně odpůrci větrníků ptali premiéra a šéfa Hnutí ANO Andreje Babiše při setkání v Plzni, připomněl, že současná vláda problém zdědila. „To neznamená, že se tam bude stavět. Takže my jsme tohle zdědili, tenhle horký brambor. Já myslím, že mně se to osobně nelíbí, ale když jsme to takhle zdědili, musíme se s tím nějak vypořádat,“ řekl premiér.

Zareagoval premiér na prosbu o konkrétnější stanovisko? Jaké jsou motivace, které odpůrci zmiňují? A jak zní setkání, kde se s obyvateli dotčených obcí téma stavby větrníků otevírá? Dozvíte se v dokumentu Jestli se vítr obrátí.