Královský pilot Bedřich Dvořák a jeho cesta od letadla k buldozeru

Byl také držitelem francouzského vyznamenání Croix de guerre, 4 československých válečných křížů 1939, vyznamenání British Star 1939-1945, čs. medaile za chrabrost a vojenské medaile za zásluhy I. stupně. Zemřel v úplném zapomnění. Na pohřeb do pardubického krematoria přišlo jen pár starých přátel.

Vojákem z povolání

Narodil se v Chotěnově u Litomyšle 18. prosince 1912 v rodině živnostníka vlastnícího malou obuvnickou firmu. Studoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě a později na vyšší průmyslové škole v Pardubicích, kde v roce 1931 maturoval.

Čtěte také

Poté nastoupil prezenční vojenskou službu, během níž absolvoval důstojnickou školu v Košicích. Hledal práci v leteckém průmyslu, ale vrcholící hospodářská krize a z ní plynoucí nedostatek příležitostí ho přivedly do armády jako vojáka z povolání.

Mezi lety 1934 a 1936 studoval na Vojenské akademii v Hranicích a protože ho letadla stále fascinovala, přihlásil se do pilotního a následně i stíhacího výcviku. V hodnosti poručíka létal u 2. leteckého pluku v Olomouci na strojích Avia B534.

Museli vydat letiště Němcům

Bedřich Dvořák sloužil na letišti v Olomouci i v březnu 1939, kdy do naší už tak okleštěné země vtrhla německá okupační vojska. Bylo tak špatné počasí, že stejně neumožňovalo vzlet letadel, a tak letiště, stejně jako ostatní vojenské prostory, převzali Němci bez většího odporu.

Spolu s Bedřichem Dvořákem sloužil na olomouckém letišti i František Fajtl a poručík Otakar Korec. Uposlechli rozkaz a letiště předali, ale protože Němcům sloužit nechtěli, s dalšími kamarády piloty utekli přes Beskydy z protektorátu.

Celá jejich desetičlenná skupina přišla do Krakova, kde se už organizoval přejezd do Francie s vidinou vytvoření zahraniční vojenské jednotky. Francie ale mohla přijmout cizí vojáky jen do cizinecké legie, ovšem s příslibem, že pokud dojde k válce, bude jim pětiletý závazek v legiích zrušen a Čechoslováci budou nasazeni do bojů. Válka stála za dveřmi.

Nakonec se do bojových akcí ve Francii dostalo jen 135 pilotů stíhačů a bombardérů, Bedřich Dvořák mezi nimi jako velitel tříčlenného československého roje. Létali na francouzských stíhačkách, které ale nestačily na německé messerschmitty 109.

Posledního března 1940 byl Bedřich Dvořák v leteckém boji sestřelen, a přestože měl letadlo děravé jak řešeto a v levé ruce střepiny, dokázal se vrátit na základnu a bezpečně přistát. Jako druhý československý letec dostal vyznamenání – francouzský válečným kříž Croix de guerre a o Bedřichovi Dvořákovi jako famózním pilotovi psali i francouzští váleční novináři.

Sestřelen a zatčen

Po kapitulaci Francie v červnu 1940 se Bedřich Dvořák opět setkal s Františkem Fajtlem, tentokrát utíkali přes Gibraltar do Anglie, aby se připojili k britským jednotkám.

Čtěte také

Ve Velké Británii se našim pilotům dostalo vřelého přijetí a postupného zapojení do bojů proti nacistům. V rámci Britského královského letectva vznikly čtyři perutě, tři stíhací a jedna bombardovací. Bedřich Dvořák byl zařazen do 312. perutě, létal na hurricanech a později na spitfirech, až do osudného 3. června 1942.

Ten den doprovázel Bedřich Dvořák britské bombardéry nad přístav v Cherbourg. Jeho letadlo dostalo zásah a Bedřich Dvořák musel vyskočit na padáku. Dopadl do moře nedaleko francouzských břehů, kde ho vyzvedli francouzští rybáři a předali Němcům. Při opouštění letadla si nadvakrát zlomil ruku, čekalo ho několik týdnů v německé vojenské nemocnici a poté transport do zajateckého tábora.

Velký útěk ze Saganu

V březnu 1943 se Bedřich Dvořák objevil v zajateckém táboře v Saganu (česky Zaháň, dnes polské město Žagaň), kde se potkal s dalšími zajatými československými piloty. Od nich se dozvěděl o velké akci, kterou spojenečtí zajatci chystali, o Velkém útěku, během něhož mělo tunelem utéct 220 zajatců.

Bedřich Dvořák se okamžitě zapojil do příprav, nekopal sice ani jeden ze tří připravovaných tunelů, ale šil civilní obleky, které měly zajistit uprchlíkům snadnější pohyb mimo tábor.

V noci z 23. na 24. března 1944, tedy po roční práci asi šesti stovek zajatců, k Velkému útěku skutečně došlo. Tunel byl bohužel kratší, než se předpokládalo, a tak došlo k jeho prozrazení ve chvíli, kdy bylo na svobodě 76 letců. Útěk spustil obrovskou pátrací akci, která na několik týdnů zaměstnala německý bezpečnostní aparát.

Mezi uprchlíky byli i tři Čechoslováci – Arnošt Valenta, Ivo Tonder a právě Bedřich Dvořák. Ten byl také jedním z posledních, kterého nacisté dopadli. Zadržel ho český četník na nádraží v Klatovech a předal tamnímu gestapu, které ho po výsleších poslalo do vazby. Konce války se Bedřich Dvořák dočkal v pevnostním vězení v Colditzu. Padesát ze 76 prchlých pilotů nacisté bez ohledu na Ženevské dohody zavraždili.

Návrat do vlasti

Po návratu do Československa působil Bedřich Dvořák jako štábní kapitán u letectva. V roce 1947 se stal velitelem vojenského letiště v Pardubicích a oženil se. Krátce po komunistickém převratu v roce 1948 přišel o práci, služební byt i vojenské hodnosti. Ocitl se i ve vazbě, ze které ho ale pro nedostatek důkazů propustili.

Čtěte také

Nemohl najít práci, a tak si udělal oprávnění na obsluhu buldozeru a živil se na stavbách jako buldozerista. Žil pod dohledem StB v nevyhovujících prostorách a teprve po těžkém onemocnění a následné přímluvě královéhradeckých lékařů získal malý byt v Nerudově ulici v Pardubicích.

Bedřich Dvořák zemřel 29. srpna 1973. Smuteční řeč v pardubickém krematoriu četl jeho celoživotní přítel František Fajtl: „Milý Béďo, loučím se s Tebou, jako se svým nejlepším kamarádem, s kterým jsem utíkal za hranice a kterému jsem byl, myslím, velmi často povděčen i za záchranu života v krutých soubojích nad Severním mořem a nad anglickým a francouzským nebem. Děkuji Ti za službu, kterou jsi prokázal své zemi, za kterou jsi byl ochoten položit to nejcennější z titulu života. Nikdy na Tebe, Béďo, nezapomeneme!“

Rehabilitace, povýšení a zaslouženého společenského uznání se Bedřichu Dvořákovi dostalo až po roce 1989.

Poslechněte si dvoudílný pořad Téma Plus, který se Bedřichu Dvořákovi věnuje. První díl uslyšíte 22. srpna, druhá 29. srpna po 20. hodině, nebo kdykoliv v podcastových aplikacích.