Sláva Volný šel 21. srpna 1968 jako jediný s mikrofonem do ulic

Redaktoři se obětavě střídají u mikrofonu a informují o situaci v celé zemi. Jen jediného z nich však napadlo vzít přenosný magnetofon přes rameno a vyjít do ulic. Jmenoval se Sláva Volný.

Čtěte také

V následujících hodinách natočí unikátní reportáž, která vejde do dějin rozhlasové žurnalistiky. Bylo to v podstatě jednoduché: ptát se lidí, co si myslí o nastalé situaci. Emotivní a rozezlená slova, pláč, bolest zraněných, šok a strach z toho, co nastane.

O této reportáži se dodnes učí studenti oboru novinářství. Současně je obžalobou situace, protože z ní jasně vyplývá, že v tehdejším Československu nešlo o žádnou kontrarevoluci. Jen se z bratrství mezi národy stala klec. To se naplno projeví o pár měsíců později, kdy začne tvrdá cenzura, a lidé budou vyhazováni z práce, pokud neprohlásí, že s invazí vojsk Varšavské smlouvy označované za bratrskou pomoc, nesouhlasí.

Listy přátelům

Slávovi Volnému bylo jasné, že v takové zemi žít nemůže, a tak už v říjnu roku 1968 emigruje.

Bylo to těžké osobné rozhodování, protože v Československu zanechal své dva syny a manželku Vlastu. Netušil, že takzvaná normalizace bude trvat tak dlouho a že svého staršího syna z prvního manželství už nikdy neuvidí.

Státní bezpečnost zakládá jeho svazek: Objekt: Sláva Volný. Krycí jméno: Hlásný. Rozpracován Státní bezpečností za protistátní činnost. V říjnu 1968 zneužil cesty do zahraničí k emigraci do Německa. Tam nastoupil jako redaktor Radia Svobodná Evropa, kde provádí protistátní činnost proti Československu. Ve Svobodné Evropě Volný získal značnou podporu, a je považován za velmi pohotového komentátora, který si získal podporu u posluchačů.

Jak je vidět, i tehdejší „estébáci“ reflektovali novinářské úspěchy Slávy Volného v Radiu Svobodná Evropa.

Zatímco v Československém rozhlase dělal běžné besedy a reportáže většinou se zemědělskou tematikou, v zahraničí vyrostl ve špičkového komentátora. Každý týden mohli posluchači slyšet na vlnách Svobodné Evropy cyklus jeho komentářů nazvaných souborně „Listy přátelům“. Jejich hlavním tématem byla nekompromisní kritika praktik KSČ.  

Složitá byla však jeho osobní situace. I když jeho žena s mladším synem dostala po dvou letech povolení odjet za manželem do Spolkové republiky Německo, o několik let později umírá na rakovinu. Také Sláva Volný má problémy se zdravím.

Absolvoval operaci srdce a je opakovaně hospitalizován. Pádu železné opony se už nedožil. Zemřel 29. ledna 1987.

Poslechněte si celý pořad, který vysíláme v repríze.