Uplynul přesně měsíc od chvíle, kdy ukrajinské drony provedly první útok na logistické centrum ruské společnosti Wildberries ve městě Kotovsk. Do poloviny srpna bylo zaznamenáno 20 zásahů, které způsobily rozsáhlé škody a požáry a vedly ke zničení většiny zboží nacházejícího se ve skladech společnosti. Ruský ekonom Vladislav Inozemcev v textu pro deník Aktuálně popisuje, jaké důsledky útoky mají.
Výbuch byl silný, přesně na hraně toho, kdy už se vrhám na zem, nebo to stoicky ustojím. Tohle jsem ustál. Všichni v mém zorném poli sebou trhli. Starý pán, který čekal u přechodu pro chodce vedle mě, se zeptal: „Kde to bouchlo?“ Neuměl jsem mu odpovědět, ale bylo to přímo před námi a bylo to blízko.
Nastává další víkend, kdy teploty překročí třicet stupňů, v sobotu i třicet pět. Problémy s vyprahlou zemí a klesajícími zásobami vody se tak prodlouží. Voda se už i ve střední Evropě stává strategickou surovinou.
„Je to celé vymyšlené jen pro velké agropodniky, které žijí na pronajaté půdě. Jsme kategoricky proti,“ řekl šéf Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek redakci Aktuálně.cz k chystané vládní novele, která by zavedla povinné předkupní právo na pronajatou zemědělskou půdu.
V okurkové sezóně rozčeřil mediální vody článek Anny Koucké ze serveru Page not found, asi tak šestistá padesátá sedmá variace na to téma „Dobrého muže těžko najdeš“. Muži nejsou, muži jsou nedostatkové zboží aneb „Zatímco skvělejch, úspěšnejch, krásnejch, chytrejch a nesmírně zábavnejch holek je všude plno, mužů dosahujících alespoň kvalit průměrný ženy je jak šafránu.“
Senátní volby jsou dlouhodobě pro Andreje Babiše a jeho hnutí ANO noční můrou. Hegemon české politiky je neumí, a proto má na rozdíl od Poslanecké sněmovny v horní komoře už roky výrazně menšinové zastoupení. A přestože v Senátu letos na podzim posílí, na většinu to ani zdaleka opět stačit nebude.
Aktuální videopodcast Tečka Radka Bartoníčka je speciální v tom, že jde o poslední díl před letní přestávkou. Tentokrát si kromě krátkých glos můžete pustit videa, na kterých uvidíte jak ministry Petra Macinku a Aleše Juchelku s premiérem Andrejem Babišem, tak i moderátora Luboše Xavera Veselého. Nechybí ale ani vzpomínka na oblíbeného a populárního botanika Václava Větvičku.
Vyšetřování útoku na berlínský Pride festival odhaluje trhliny v německém justičním systému. Jedenadvacetiletý Abdul Rahman Ballout, který v plné rychlosti najel dodávkou do davu, byl pro policii „známou firmou“. Kriminalisté znali jeho plány připojení k Islámskému státu a za terorismus by už odsouzen. Přesto se pohyboval zcela volně a legálně si vypůjčil dodávku, se kterou spáchal vražedný čin.
V nejnovější Tečce Radka Bartoníčka se autor nevěnuje nejen důležitým politickým událostem, ale také naléhá na posluchače, aby se nenechali politiky rozdělovat. Na videích ukazuje, co podle něj spojuje společnost a že lidé odlišných politických preferencí mají stejný cíl. Následně popisuje chování premiéra Andreje Babiše, když nasadil vstřícnou tvář, aby následně přistoupil ke konfrontaci.
Léta to platilo jako ekonomický konsenzus: Legální pracovní imigrace přináší ekonomický růst. Jenže nové studie ukazují, že příliv levné pracovní síly zároveň deformuje trh: Má vliv na růst cen bydlení i další náklady, které nese celá společnost. A firmám bere motivaci investovat do modernizace. Tvrdí to komentář ve Financial Times, který rozproudil živou debatu, ve které padají dosavadní dogmata.
Připouštím, že téma klinických studií na první pohled nepůsobí příliš atraktivně. Přesto si myslím, že na něm lze ukázat obecnější problém toho, jak dnes stát komunikuje své priority. A možná i to, co za své priority vlastně považuje.