"Věřím v humanitu, v demokracii a v člověka."
Live Last read · last published · next check
Protože jsem kraj La Mancha projel v noci cikánsky černé, nemohu říci, jsou-li tam opravdu obři či jsou-li to větrné mlýny; ale zato vám mohu vypočítat celou řadu věcí, jež se vyskytují v provincii Murcia a Valencia, tedy zejména: skály žluté nebo červené, bílé útesy vápence a vzadu modré hory; na každé skále, útesu a hoře zřícenina maurské pevnosti nebo křesťanského hradu nebo aspoň eremitáž,…
Zdroj: Fotobanka Pixabay Považte si, jedna paní mi napsala, že by chtěla, abych ještě něco povídal o Anglii. Nu budiž, musí-li to být; ale dříve mi dovolte, abych si sedl; má-li člověk psát nebo povídat, musí sedět. Dobře, tedy v Anglii – Odpusťte, tahle židle je příliš vysoká; špatně se na ní sedí. Má-li člověk dobře povídat a dobře myslet, musí dobře sedět. Hned začnu, jen co si přesednu. Nuž…
V debatách o nacionalismu se obyčejně natropí hromada neplechy tím, že to jedno slovo označuje dvě docela různé věci. Jednou je to – no zkrátka obyčejná, instinktivní, zrovna fyzická láska člověka k svému národu. A podruhé je to politický program, heslo, za kterým se jde, prapor, pod kterým se lidé šikují. Tedy to dvoje by se nemělo směšovat. Láska není žádný program, heslo ani prapor. Mladí lidé,…
Dobrá, mluvme o tom, čemu se říká nová vlna nacionalismu; je třeba si všimnout i menších nebo zdánlivě nepolitických úkazů, které ji provázejí. Například: soustavné pokusy obnovit nevědeckými metodami rukopisný boj osmdesátých let – to není náhoda, že jdou ruku v ruce s hesly, kterými politický nacionalismus usiluje o svou konjunkturu. Nebo snaha rozdmýchat antisemitismus devadesátých let, z dob…
Jedním z největších nebezpečí naší doby byl a jest totalismus se svou pobočkou fašismem. To říkají v podstatě všichni a volají po jejich vymýcení a vyhlazení, ale nikdo se nikdy nezmíní o tom, co to vlastně je, a skoro by se zdálo, že je to jakési tajemné zaříkávání, jímž každý zatracuje názor svého odpůsrce. Proto se pokusím poctivě a otevřeně probrat, co vlastně fašismus a totalismus jsou. Mám…
Já tam nebyl; jenom jsem si natočil ten knoflík na rádiu, nevěda ani, co mne čeká. I slyšel jsem hlas dvou mužů, kteří o překot zvěstovali: “Teď Franta útočí, ale Roth uhýbá, zasahuje Frantu levičkou, Nekolný odpovídá, teď mu ji dal, Roth ustupuje, infighting, soudce trhá, jsou uprostřed ringu, Franta dává hák, ale minul se, Roth ho zasahuje direktem do žaludku, ale Franta si z toho nic nedělá a…
Když procházíte městem, poznáte ovšem očima, že se ponořujete do čtvrtí chudoby; kdybyste byli slepí, zjistíte to čichem; můžete zamhouřit oči, a poznáte i sluchem, že jste se octli mezi chudými. Nejen proto, že tam lidé mluví o jiných věcech; ale hlavně proto, že tam budete slyšet nápadně víc dětských hlasů, pištění, tartasu a pokřiku. To se rozumí, tady se bydlí natlačeněji; ale krom toho tady…
(Viz povídku Šlépěj v Bozích mukách ) Pan Rybka se té noci ubíral domů ve zvláště dobré míře, předně proto, že vyhrál svou partii šachu (to byl pěkný mat koněm, liboval si cestou), a za druhé proto, že napadal čerstvý sníh a měkce mu chrupal pod nohama v tom pěkném a čistém tichu. Bože, to je krása, mínil pan Rybka; město pod sněhem, to je najednou docela malé město, takové starosvětské městečko –…
A stále prší z šedých mraků, že až se člověk zachvěje, a mrzut hledí do soumraku a potichu si zakleje. A stále, stále deštík padá – – Už voda žene ulicí, a do srdce se němě vkrádá nálada jakás tísnící. To bude venku zase bláta! Déšť drobný crčí do oken, tma roste pustá, mlhovatá – – A dnes je přece Štědrý den! Útulný salón teplem dýše pln jasu jako v zázraku, a na římse se krčí tiše houf…
Snad si i někdo jiný z těch, kdo mluvívali s Antonínem Švehlou v oněch posledních měsících před jeho smrtí, na to vzpomene; neboť vracel se k tomu opět a opět jako v obavě, která ho v té době přímo posedala. “Koukejte se,” říkal nebo spíš téměř šeptal, “ono se říká versailleský mír a Trianon a kdeco, ale není to pravda. Válka trvá. Tak veliký konflikt se nemohl vyřídit za čtyři roky; ta vojna…
