Co zastaví Babiše v obrovském rozhazování na důchodech a platech

Zadlužení Ameriky stoupá do výšek, kdy investoři žádají za půjčky Trumpově vládě nejvyšší úroky ze státních dluhopisů od časů před velkou finanční krizí v roce 2008. Na deset let si stát půjčuje za rekordních 4,7 procenta. U půjček na třicet let je ale už úrok 5,23 procenta. To jsou kritické úrovně. Proto americký ministr financí Scott Bessent zasahuje a snaží se úroky srážet tím, že stahuje část dluhopisů z trhu. Americká centrální banka stojí před velmi složitou volbou. Pokud zvedne úroky, dluhopisy dál poletí vzhůru. Pokud to neudělá, hrozí roztočení inflace. Investoři, kteří vládní dluhopisy nakupují, jsou velmi citliví a zvedají rychle úroky všem zemím, kde státní dluhy rychle rostou. My patříme s rozpočtovými plány Babišovy vlády k jedněm z nejohroženějších. Úroky z dluhů jsou se 4,95 procenta opět čtvrté nejvyšší v Evropské unii. Dráž si půjčují jen Poláci, Rumuni a Maďaři. A Babišova vláda si bude půjčovat hodně, bez ohledu na výši úroků. „Sliby o růstu platů, o zvyšování důchodů nad rámec povinných valorizací ukazují, že Babiš bude rozhazovat bez ohledu na to, co to stojí. Jeho voliče žádné úroky z dluhů nezajímají,“ říká expremiér a byznysmen Mirek Topolánek v podcastu Zlámaný Topol, kde pravidelně rozebírá události v politice a ekonomice s hlavní komentátorkou Czech News Center Lenkou Zlámalovou. Co v Češích zlomil 21. srpen 1968 a doplácíme na to dodnes? Jaký smysl mají exhibice na Lysé hoře? A proč se z investic do vodních děl nikdy nestala priorita žádných vlád? Nový letní Zlámaný Topol.