Pupek světa neleží v Česku, v Praze, v Podolí, hned vedle lékárny, ale také v řeckých Delfách, v indické Bombaji, v zimbawském Harare nebo v chilské Punta Arenas. Tam všude žijí lidé, kteří si myslí, že svět se točí kolem jejich země, města, kolem nich. Ale jak tam vlastně žijí, co jedí, v kolik chodí spát, jak se zdraví, čemu se diví a z čeho mají třeba strach? To se dozvíte v podcastu ZCESTY, který vám mapuje formou reportáží a rozhovorů všední i nevšední život za hranicemi Česka.
Kuba dnes vypadá jako země, kde se čas zastavil v devadesátých letech – jenže situace je tam ještě horší. Střední třída hladoví, elektřina mimo města nejde i týdny, litr benzínu stojí desetinásobek měsíčního platu a ulice Havany zaplavují hromady odpadků a krysy. Turismus po covidu zkolaboval, „casa particulares“ zejí prázdnotou a lidé přesto neprotestují. Sedí večer před domy, pijí levný rum a…
Sociokulturní antropolog Libor Dušek z Univerzity Pardubice jezdí už dvacet let do Vachánského koridoru, úzkého výběžku Afghánistánu na střeše světa. Je to místo, kde se zdánlivě zastavil čas a lidé žijí v souladu s drsnou přírodou. Teď se ale všechno mění. Čínské firmy v tichosti budují silnici a otevírají obrovské doly na nerostné suroviny. Stojíme na prahu konce jedné unikátní kultury? Jak to…
V podcastu ZCESTY si představíme místo v Karibiku, kam Čech Petr Rejchrt utekl před evropskými lockdowny v době covidu. Ocitl se v ráji, který je zároveň tak trochu peklem. Svatý Martin je ostrov menší než šestina Prahy, kde narazíte na francouzskou byrokracii hned vedle holandského kapitalismu ve stylu devadesátých let. Ostrov, kde se zákony ohýbají a život plyne v rytmu, který Evropan jen stěží…
Blíží se konec prázdnin, ze Středomoří se do svých domovů stahují jako tažní ptáci miliony Evropanů. Města a městečka se zklidňují, horské hřebeny jsou plné větru, prázdnoty a dalekých výhledů, prohřátá krajina žloutne a mořské pláže se ztišují. Dozrává víno a plody ovoce. V kavárnách se objevují místní lidé, restaurace zlevňují, penziony už nejsou plně obsazené a v uličkách historických perel se…
Proč se Kamil Vedral, byznysmen a surfer, před pár lety odstěhoval na Kostariku, proč je touto středoamerickou zemí nadšen a proč se z ní ale vrací zpět do Prahy? To se dozvíte při sledování dalšího dílu pořadu ZCESTY.
„Kleťák? Čo je to za povolanie? Nie je to nejaká hlúposť?“ ptal se mě náš slovenský zvukař Sebastián. Ráno mi poslal SMS s otázkou, jaký text má dát pod jméno Marka Kerlese, našeho hosta v podcastu ZCESTY.
Zdeněk Chvoj (*1948) je český fyzik, který to po sedmdesátce nezabalil, ale naopak rozbalil. Pěšky a na lyžích stanul na obou zemských pólech. Nejdříve se vydal na expedici na severní pól a o dva roky později dorazil i na jižní pól. Tímto výkonem si vysloužil zápis v Guinnessově knize světových rekordů.
„Právě jsem se vrátil z New Yorku a prezident Trump všechny mé požadavky nepřijal,“ ironizoval profesor Martin Kovář současnou atmosféru v tomto americkém velkoměstě, odkud se nedávno vrátil a přišel jako host do cestovatelského podcastu ZCESTY.
Jak se žije v USA, v Texasu, na venkově, v malé obci, ve velké rodině? Odpověď na tuto nudnou otázku napsal již kdysi dávno slavný český dramatik Jára Cimrman, když ve své hře Dobytí severního pólu stvořil slavnou hlášku: „Domů. Do Prahy. Po Podolí. Do lékárny. Do prdele, to je mi smutno!“ I když v našem případě by to bylo spíš do Vršovic. Do pekárny. Podstata ale zůstává.
Je to malý detail, kterého si všimne pouze ten, který na horách mluví s lidmi z hor, a ne s lidmi, kteří na hory jezdí odjinud. Detail je patrný na tvářích, v oblasti mezi nosem a bradou. Zatímco lidé z hor, kteří na horách žijí, se stále jemně usmívají, ti, kteří do hor přijíždějí prožít časově omezený příběh, se mračí a jsou smutní.