Nová geografie nedostatku

Na podzim roku 2022 se v Evropě začaly zastavovat továrny na amoniak. Ne proto, že by došel dusík. Toho bylo ve vzduchu pořád stejně. Problém byl v plynu.

Jeho evropská cena po ruské invazi na Ukrajinu vystřelila natolik, že se výroba amoniaku v mnoha závodech přestala vyplácet. V říjnu 2022 bylo podle Světové banky omezeno nebo odstaveno přibližně 70 procent evropské výrobní kapacity.

O více než sto let dříve měl Haber–Boschův proces osvobodit zemědělství od jiné geografické závislosti. Evropa už nemusela spoléhat na přírodní nitrátová ložiska v chilské Atacamě. Dokázala vzít dusík ze vzduchu a vyrobit z něj amoniak prakticky kdekoliv.

Jenže „kdekoliv“ mělo podmínku.

Bylo potřeba hodně energie a zdroj vodíku. A moderní průmysl je po většinu historie Haber–Boschova procesu našel hlavně v zemním plynu a uhlí. Podle Mezinárodní energetické agentury dnes něco přes 70 procent světového amoniaku vzniká z procesů založených na zemním plynu a většina zbytku na uhlí. Samotné odvětví spotřebovává přibližně dvě procenta světové konečné energie.

Jeden nedostatek jsme tedy překonali.

A jeho geografii jsme přepsali.

Právě to je možná nejzajímavější pokračování Haberova–Boschova příběhu.

Technologický pokrok si často představujeme jako odstraňování závislostí. Ve skutečnosti je spíše mění.

Před Haberem potřebovalo evropské zemědělství přírodní zdroje reaktivního dusíku. Po Haberovi potřebovalo chemické továrny, kapitál, vysokotlaká zařízení, energii a vodík. Výsledek byl nesrovnatelně produktivnější a umožnil uživit miliardy lidí. Současně ale propojil cenu části našich potravin s energetickým systémem.

Amoniak je dnes výchozím bodem všech minerálních dusíkatých hnojiv. Přibližně 70 procent jeho světové produkce končí právě v hnojivech. V konvenčním procesu přitom zemní plyn nefunguje jen jako palivo. Je také surovinou, z níž se získává vodík.

Proto evropský plynový šok v roce 2022 nezůstal plynovým šokem.

Drahý plyn zvýšil náklady výroby amoniaku. Omezená výroba a dražší vstupy tlačily na ceny dusíkatých hnojiv. Zemědělci pak řešili, zda při nových cenách použít stejné množství hnojiva, nebo jeho spotřebu snížit.

Tady je ale dobré řetězec nepřehánět. Z ceny plynu nelze mechanicky odvodit cenu chleba. Mezi nimi stojí sklizeň, počasí, světové ceny obilí, doprava, kurz, zásoby, mzdy, obchodní marže a řada dalších faktorů.

Podstatná je jiná věc.

Systém, který odstranil jednu fyzickou hranici zemědělství, vytvořil novou síť ekonomických vazeb. Šok na jednom trhu může cestovat přes několik zdánlivě nesouvisejících odvětví.

A někdy i přes velmi úzké místo na mapě.