5 tipů od Petra, vydání #228

Hezký pátek!

Ještě před rokem nebo dvěma spousta lidí používala AI hlavně tak, že otevřeli chat, napsali prompt a čekali, co z toho vypadne. Na rychlé nápady, přepis textu nebo osnovu článku to často stačilo. Upřímně, na některé věci to stačí pořád. A co si budem… myslím, že většina běžných uživatelů AI používá stále tímto způsobem.

Jenže… skutečný přínos AI se dle mého neukazuje ve chvíli, kdy si jednou za den necháš něco vygenerovat. Ukazuje se až tehdy, když ji zapojíš do většího procesu. Když není jen hračka na promptování, ale součást práce, která na něco navazuje, něco kontroluje, něco předává dál a někomu šetří čas opakovaně, ne jednorázově.

Třeba když z příchozích dat udělá první návrh, ten pošle člověku ke kontrole, pak se výstup uloží, rozešle nebo použije v další části workflow. Nebo když místo jednoho promptu běží celá sekvence kroků, které by člověk jinak dělal ručně pořád dokola.

Myslím, že právě sem se teď posouvá i většina zajímavějších novinek. Fakt už nejde jen o to, který model napíše hezčí odstavec. Jde o to, jak dostupné nástroje zapojit do reálné práce. Jak který nástroj umí fungovat v desktopu, ve firmě, v týmu, v automatizaci a pod nějakou kontrolou.

A přesně o tom jsou i dnešní tipy. O AI, která se pomalu přesouvá z okna chatu do prostředí, kde se opravdu pracuje.

Anthropic ve středu pustil do veřejného provozu Claude Opus 4.7 jako nový veřejně dostupný model. Oficiálně mluví hlavně o zlepšení v náročném softwarovém inženýrství, dlouhých více-krokových úlohách, lepším dodržování instrukcí a lepším vidění.

No jasně, podle benchmarků jde o nejlepší dostupný model na trhu.

A současně stále platí to, o čem jsem psal minule. Tedy, že Opus 4.7 není její nejsilnější model, protože nad ním stojí Mythos Preview, který zatím veřejně nepouští a na jehož schopnosti v kyberbezpečnosti zkouší nové safeguardy nejdřív na méně schopném modelu.

Vedle Opus 4.7 se objevily i náznaky, že Anthropic nechce zůstat jen u modelu samotného, ale chystá něco jako vlastní “AI studio“ pro tvorbu webů, prezentací a dalších výstupů. Na sociální síti X se před vydáním objevily zmínky o Opus 4.7 a o širším produktovém posunu, Decrypt pak tenhle směr popsal jako přechod od dodavatele LLM k něčemu, co má blíž k plnohodnotné pracovní vrstvě nad modely. Zatím není nic potvrzeného, ale z hlediska vývoje to smysl dává.

Pro praxi je to zajímavé hlavně pro lidi, kteří AI používají na něco složitějšího než jednorázový prompt. Pokud děláš v kódu, produktech nebo automatizaci, tak se zlepšení autonomie a konzistence počítá víc než další marketingový graf benchmarků.

Háček je v tom, že AI firmy už dávno nevyrábějí jen “chytřejší chat”. Vyrábějí spolupracovníka, kterého se zároveň trochu bojí pustit samotného do serverovny. A proto je důležitá i ta rovina bezpečnosti, o které se v posledních týdnech dost mluví (ano, jsme zase zpět u Mythose).

Reuters přinesl zprávu, že Evropská komise analyzuje, jestli má být ChatGPT posuzovaný jako velký online vyhledávač podle pravidel Digital Services Act. Důvod je jednoduchý: OpenAI zveřejnil čísla, podle kterých měl ChatGPT Search v EU za sledované období v průměru asi 120,4 milionu měsíčně aktivních uživatelů, tedy hodně nad prahem 45 milionů.

Jakmile se totiž AI nástroje začnou chovat jako vyhledávače, asistenti a distribuční vrstvy k informacím zároveň, přijdou na ně i podobné povinnosti. A to může mít dopad na to, jak budou dělané výsledky, transparentnost, interní procesy i dostupnost některých funkcí v Evropě. Což velmi dobře známe z minulosti…

Kdo by tedy měl zbystřit a namířit část své pozornosti i tímto směrem? Každý, kdo staví obsah, leadgen nebo interní workflow na tom, že lidi budou přes AI něco hledat a dostávat odpovědi bez prokliku na web.

Vtip je v tom, že regulace sama o sobě ještě neříká, co přesně se změní a kdy. Ale moje interpretace té možná trochu nenápadné zprávy je celkem prostá: AI je ve stejné kategorii jako velké internetové služby. A kdo na ní staví byznys, měl by s tím počítat dřív, než ho to jednou kousne do analytiky, distribuce nebo compliance.

TestingCatalog píše, že Anthropic testuje větší předělávku Claude Code desktop aplikace pod interním názvem Epitaxy. Zmíněné jsou nové panely, práce s více repozitáři najednou a hlavně Coordinator Mode. To je režim, kdy Claude neřeší všechno sám jedním tahem, ale funguje spíš jako koordinátor paralelních sub-agentů.

Dlouho se mluvilo o agentech dost abstraktně. Tady už začíná být vidět konkrétní směr: ne jeden chatbot v okně, ale pracovní rozhraní, kde si model rozděluje úkoly, hlídá kontext a ty spíš řídíš systém než abys psal doslova každý prompt.

Týká se to nejen vývojářů a technických lidí. Časem na podobný způsob práce najedou i další profese. Protože stejná logika se dá přenést i mimo kód: jeden agent sbírá podklady, druhý připravuje draft, třetí kontroluje, čtvrtý publikuje.

Musíme si zvyknout na to, že desktopová AI aplikace pomalu přestává být jen pohodlnější “vstup do chatu”. Bude spíš připomínat operační systém pro práci s modely.

Na Nexos.ai mě nezaujalo ani tak to, že jde o další AI platformu. Těch je teď všude dost. Zajímavé je spíš to, jak se sama popisuje: AI workspace, agents, agent builder, porovnávání modelů, integrace a k tomu pro firmy observability (povědomí, co který systém dělá), guardrails (pravidla používání a provozu AI) a DLP (prevence úniku dat). Navíc pro vývojáře mluví o přístupu k více než 200 LLM modelům přes jednu gateway vrstvu.

Nexos se celkem dobře trefuje do aktuálního stavu práce s AI modely v rámci firem. Ty totiž nechtějí být zavřené v jednom modelu a jednom vendorovi. Chtějí si vybrat, kdy použijí levnější model, kdy silnější model, co pustí zaměstnancům, co zakážou, co se loguje a co už ne. A kolem toho začíná vznikat celá nová vrstva nástrojů, které nejsou “další chatbot“, ale spíš dispečink pro firemní AI provoz.

Komu se může Nexos hodit? Hlavně týmům, které už mají AI rozlezlou po firmě a začínají zjišťovat, že chaos je taky strategie, jen dost drahá a že celý ten “cirkus” musí mít nějakou štábní kulturu.

Ano, nese to s sebou další vrstvu složitosti, nákladů a integrací. Říkal někdo, že řídit firmu a AI v ní je jednoduché? ;)

Gemini je nově dostupné jako nativní aplikace pro macOS. Podle oficiálního blogu běží na macOS 15 a novějších, dá se vyvolat klávesovou zkratkou Option + Space a umí sdílení obrazovky, aby pomáhalo přímo nad tím, co máš otevřené na desktopu a v lokálních souborech.

Další appka říkáš si? Jenže právě tohle může rozhodnout o tom, který nástroj si lidi opravdu pustí desetkrát denně a který zůstane jen v prohlížeči mezi padesáti záložkami (otázka trochu bokem, ale kolik máš aktuálně otevřených záložek v prohlížeči? Já 79… raději to nechám bez komentáře :-). A když do toho v rámci appky přidáš lokální kontext, máš najednou pracovního asistenta, který je mnohem víc “u práce” než “vedle práce”.

Macisté z toho asi budou mít radost. Pokud si chtějí rychle pomoci se shrnutím, kontrolou, textem, tabulkou nebo prací nad tím, co mají zrovna na očích, tak v tomhle je desktopový přístup prostě pohodlnější než otevírat web pokaždé znovu.

Děkuji ti za přečtení a pokud se ti novinky ze světa AI líbily, budu rád, když doporučíš 5 tipů od Petra svým kamarádům přes toto tlačítko:

Share 5 tipů od Petra

A nebo se přidej mezi předplatitele, kteří mají přístup k návodům, jak AI začlenit do své praxe.